Překrásné lži

Někdy si říkám
proč jsi se mnou
nemám vířivku
zlatou vizitku na dveřích
a ani Ferrari či
dobré jméno v klubech

A ty mi pak povíš
to je legrační
Mě nikdo nechválí
mě se nadává,
mě se chválí
maximálně tak zadek

A když mi pak řekneš
"Svaž mě"
a přiložíš: Chyť mě pod krkem
vidíš, že tě nechci moc
škrtit ani mlátit.
A jsi ticho, čekáš,
směješ se a vrníš.

Jsem jediný tvůj milenec,
co nemá peníze
a přece mi vždy cinkne WhatsApp
a ty se ptáš:
Máš dneska chvíli?

Vidím, jak se ošíváš,
když tě chci obejmou,
třesou se ti tvé okousané nehty
pod umělými
doslova cítím,
jak se třeseš

a po chvíli mi řekneš:
nedělej to nejsem
kontaktní typ
nehlaď mě

a pak mi vždy v noci napíšeš
"Děkuji bylo to krásné"

a příště mi zase povíš,
neber na mě zřetel,
asi jsem ti napsala
něco v chlastu
nějaké deprese

ale stejně se za pár
dní ozveš
necháš doma děti
ostatní milence
účty které jsou nezaplacené
a přijdeš ke mě pod deku

ale opět mi zakážeš
se tě dotýkat

ale pak se otočíš a aspoň
na chvíli se mi koukneš do očí
jakoby ses ráda na něco zeptala
ale raději to spolkneš

jakoby ses bála,
že ti z toho pohledu
něco vezmu

krásně se usměješ,
jak to jen umíš ty
a pak se znovu zeptáš:
"Je tu nějak moc velké ticho,
Nezašukáme si ještě?"

Já se později ptám:
"... co ten druhý a třetí ?"
a víš, že ti v ničem nenbráním.
"Jeden dement, lítá po světě,
druhý zase neměl čas."

A snažíš se nějak obhájit,
že jsi tu náhodou,
že jsi tu proto, že jsem na Tebe zbyl
ale jak mi odcházíš ze dveří
a koukáš se stále zpět
vím, že trošku
lžeš sama sobě

A to jsou jediné
tvé lži
které miluji
a chci tě v tom nechat,
protože mi dělá
moc dobře,
když ti hladím i duši,

přestože vím,
že to nikam nevede
je to tak krásné
jako japonská
třešeň v zimě
jako azurové moře
jednou za život
ne neexistuje přirovnání

je to prostě krásné
jako

TY