V kanceláři

Léto nebylo moc hezké, až na srpnových pár dnů. Předpovídali krásný den, tak jsem se ráno oblékla podle toho. Tričko a minisukně. Kalhotky jsem z mého úboru vypustila a vyšla do práce. V práci jsem pracovala jak bylo obvyklé a na hříšné myšlenky nebyl čas. Ten nastal, když se šéf vrátil z porady. Sednul si za stůl a já mu přinesla dopisy. On se na mě díval a neřekl nic. Opět si dal ruku pod stůl a já měla chuť se pod ten stůl podívat. Neudělala jsem to a ladným krokem jsem se vracela zpět ke svému stolu. On si mě zavolal a opět jsem mu měla vyndat nějaké dokumenty. Opět jsem se musela ohnout. Pak jsem mu je přinesla na stůl a na ten jsem si sedla. On mi pustil před sebe a jak se odtáhl od stolu, tak jsem viděla, jak mu stojí. Dala jsem nohy od sebe a on mi ji začal lízat. Bylo to krásné. Moje citlivá kundička začala slintat. To už jsem si ho narovnala a sedla si na něj obkročmo. Nevím kdy si ho vyndal, ale trčel mu z kalhot. Jen jsem se na něj nasunula. Asi po půl roce jsem měla v sobě
živého ptáka. Rajtovala jsem na něm jak smyslů zbavená. Nevím, jak jsme to dělali dlouho. Najednou se vzepřel a vystříkal mi jeskyňku. Udělala jsem se ve stejnou chvíli a zůstala na něm sedět. Cítila jsem, jak mu krásně tepe.
Ochaboval. Zvedla jsem se a kapesníčkem jsem si ji utřela. Stejně mi jeho
šťávička vytékala ještě po dvou hodinách, co jsem šla domů.

Další dny už
se nic zvláštního nestalo. Po dvou měsících odešel na jiný, vyšší post a já
dostala nového šéfa. Byl to slušný pán před důchodem. Já byla jeho slušnou sekretářkou. Celou zimu jsem se nudila, doma si pouštěla porno a hladila si kundičku. Občas pomohl kamarád. Někdy v lednu se na šéfa přišel podívat jeho syn. Byl to urostlý mladý muž. Představili jsme se a já ho zavedla vedle do kanceláře. Od té doby syn začal chodit za tatínkem docela často. Vždy jsme prohodili pár slov, a to bylo všechno. Koncem zimy jsem na sobě poznávala, že mladý pán, když se nedostavil, mě začíná chybět. Chyběl mi jeho humor a úsměv.
O pár měsíců později z toho vzešla krásná láska. Ale to až příště.