🍌 Když máš chuť ...

Přijela jsem od rodičů přežraná pečeného masa s nádivkou, tvarohového beránka a hrozinkového mazance s mandlemi Nutně potřebuji detox.
Kde mají dneska otevřeno ? Vietnamci.
"Cink. Cink." zazvoní zvoneček u dveří. Mám ráda tyhle malé krámky na malém městě.

"Ahój Mikaela. Ahój." zdraví srdečně asiat mého věku přezdívaný Rákosníček. "Savíš šátky ?"
Šátky Savem nebělím, asi myslí Velikonoce.
"Jo, slavím svátky, jasně. Moc jsem papala." poplácám se po břichu a jdu dozadu, kde má přepravky s ovocem a zeleninou. Na salát chuť nemám. Vidím to na jablka a banány aspoň 24 hod než se pořádně vyseru.

Rákosníček jde za mnou a potutelně se usmívá. Otočím se, povytáhnu obočí a čekám co bude.
"Ja tady mam bananý. Spešl bananý." skoro šeptá.
"A v čem jsou spešl ? Mají zelenou barvu ... já je chtěla jíst hned." oponuji.
"To aby dýl vydéržely." směje se už nahlas.
Vezmu si jen jeden a kilo jablek a jdu k pokladně. Srdečně se loučí a vesele mi zamává.
Co mu je, divím se.

Doma se uvelebím na gauči a že si sním ten banán. Jde blbě loupat, slupka je tvrdá. Banán je taky tvrdý. Chci strčit špičku do pusy, ale není špičatý. Je dokulata skoro jako ...coožee ?
Vevnitř je místo banánu čůrák. Hladově se na něj vrhnu ...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
! APRÍL ! "Co jiného jste ode mne mohli čekat 😉