Slušnost, aneb řekni mi ......

Slušnost, aneb řekni mi co čteš/píšeš a já ti řeknu jak velký debil jsi.

Možná jsem moralista, asi mě odsoudíte, ale všimli jste si jak se vytrácí mezi lidmi slušnost a to nejen na chatu ?

Celkově mám pocit, že lidská morálka a slušnost upadá. Jelikož cestuji celý
život, jsem postižen tím, že si tohoto jevu všímám v dopravě.

Když jako chodec se postavím na bezpečný okraj přechodu, tak někteří řidiči ani kvůli bezpečnosti nezpomalí, ač mě zcela jistě vidí. No prostě faktem zůstává,
že zastávám názor, že auto je vůči chodci zbraň a to ať už je chodec slušný
účastník dopravního provozu, či nikoli. Když se střetne auto a chodec,
tak v drtivé většině vyhrává auto. Z tohoto pohledu je to zbraň. Řidič by přece neměl jen nastalé situace řešit, ale také jim předcházet. A zde se k tomu dostávám. Málo, který řidič u přechodu zpomalí, v lepším případě
zastaví. Já řidičák mám a vím, že to není snadné, ale i proto nejezdím.

Když pominu, že by měla být slušnost, aby řidič alespoň zpomalil, nebo ještě
lépe zastavil, před přechodem, tak je zde stále fakt, že řidiči nezpomalí ani z důvodu prevence, takže jsou vlastně záměrnými vrahy a ještě se pak budou vymlouvat na to, že jim tam chodec skočil.

Nevěříte ? Můj malý test je jednoduchý: Opatrně se postavte na bezpečný okraj přechodu, že chcete přejít. Nejlépe někde ve městě, nebo na frekventovanější
silnici. Samozřejmě, že ne na semaforech. A teď počítejte, kolikáté auto alespoň zpomalí a kolikáté zastaví.

Tak a teď z pohledu cestujícího:

Každý den jezdím v MHD, chápu že MHD není nafukovací a že lidé ráno spěchají do práce a odpoledne z práce, ale všimněte si kolikrát mladší nepustí starší
sednout. Nebo taky se taky velmi často stává, že šalina zastaví na zastávce,
lidé začínají vystupovat a už se dovnitř někdo hrne. Ale budiš, lidé spěchají,
jsou ve stresu a já nevím co, ale všimli jste si někdy jak se lidé tváří ?
Kolik lidí se usmívá, nebo z nich jde vidět alespoň trochu pozitivum ? A kolik lidí se naopak mračí a jsou zasmušilí ? Jako potenciální učitel, bych mohl říct,
že slušnost není jen věcí samotných lidí, ale i věcí jejich rodičů. kteří na tom mají svůj podíl. Na to se, ale u nás ohledy neberou. Když někdo řekne, že ho to rodiče nenaučili, nebo že za jeho poklesky mohou jeho rodiče, tak je to spíš slabošská ubohá výmluva. A teď něco k zamyšlení: Vy nejste nebo neplánujete být rodiči ? A jak vychováváte své děti ? Je to stylem, že když
něco provede, tak to omlouváte slovy typu: "On za to nemůže, ale já ho mám i tak rád/a" atd. atd. TO samozřejmě, ale neznamená, že bych Vás nabádal k tomu, že máte své děti mlátit, hlava, nehlava. Naopak jsem odpůrcem násilí
a na dětech zvlášť. Ale výchova spočívá v tom, že pokud dítě něco udělá, tak pokud je to dobré má dostat přiměřenou odměnu a pokud zlé, tak přiměřený trest.
Obě tyto věci jsou důležité.

Ale zpátky k dopravě. Chci upozornit ještě na jeden důležitý fakt. Samozřejmě,
že je slušností pustit staršího člověka sednout. Ale všimli jste si někdy, jak důchodci berou toto pravidlo za samozřejmost ? Jak se všude cpou ? A bohužel tento jev není jen u důchodců, ale i o pár let mladších ročníků. Takže absence slušnosti a etikety není jen jednosměrná.

A teď ke mě:

Nedávno jsem byl na chatu osloven, že mé blogy jsou sebestředné. Ano, jsou já
to klidně přiznám. Nemyslím si však, že jsem nějaký sobec, nemyslím si, že bych svými blogy objevoval Ameriku, nebo že jsem lepší než ostatní. Ale píšu o sobě,
protože jsou to mé blogy, mé pocity, mé myšlenky a touhy. A to, že se zaměřuju na něco jiného, nebo píšu o něčem jiném je má věc. Nikoho nenutím své blogy
číst.

Dále mi bylo řečeno, že lidi na chatu ponižuju.

Ne že bych se chtěl vůči tomu ohradit, ale vyjádřit určitě.

Chat má být přece primárně o komunikaci, co je nebo bude jejím předmětem není
důležité.

Jenže, komunikace je o dialogu. Takže, nezdá se Vám už tak ponižující,
monologové a v horším případě nepochopitelné monology na chatu typu: Brno,
Praha, subinka, atd. atd. atd. ? Když už se jdu na chat seznámit, tak přece napíšu alespoň jednou větou - souvětím, kdo jsem a co hledám. Proto lidi, kteří neumí ani napsat slušně co by rádi,většinou slušně oslovím. Je pravda, že bývám často satirický a ještě častěji sarkastický, ovšem nikdy lidem nenadávám a přeci jen k tomu přistupuji, alespoň trochu s nadhledem.

Co ovšem nesnáším, je škatulkování (ač to sám dělám). Spousta lidí si pročte mé
blogy a už je jim jasné jaký jsem úchyl a debil. Přitom mě nikdy neviděli,
nikdy se mnou nemluvili, ale už mají jasno co jsem zač. Ano pěkně děkuji.

Ne nebrečím tady, jen nemám potřebu takovým lidem vysvětlovat co jsem zač,
jelikož mne neoslovili a hlavně už o mě názor mají.

Držím se základní linky: Kdo je slušný ke mě, resp. je schopen se slušně
vyjádřit, kritizovat ke mě, pak jsem ochoten se s nim bavit. Kdo se nedovede ani slušně vyjádřit, ten má smůlu. Samozřejmě, že kritika nepotěší, ale o slušné kritice, jsem ochoten slušně debatovat. Nejsem dokonalý a vím to,
ale hlavně se nikdy nezavděčím všem.

A co vy jak jste slušní vy ? Jak se chováte k jiným lidem ? Jak se chováte,
komunikujete na chatu ?