Zpátky mezi smrtelníky🍻

…Někdy bych se chtěla vrátit zpět.

Zpět do doby, kdy jsem neznala “amíky”, kdy jsem si začala konečně dodělávat ložnici, protože exmanžel mi s tím za celou dobu manželství nepomohl a to tmelení střešních oken v 7. měsíci čekání našeho synka fakt nebylo moc hezký.

Byl covid, nikdo nesměl za hranici okresu a já poslouchala rádio (mimochodem dneska jsem jela do krámu a byl tam stále stejný moderátor ☺️) a občas jsem během tmelení, broušení a malování řešila doleva, doprava na Tinder… a tam to všechno začalo, to postupné objevování světa za pomyslnou zdí.

Pamatuji si na jednoho policajta, jak jsme si začali dopisovat a já mu napsala poté, co se chtěl sejít, že se omlouvám, že jsem hrozně zlobivá a jestli si mohu dovolit za ním vyrazit, když on je z Prahy a já spadám do okresu těsně vedle.

…chudinka to nepochopil a napsal, že je to škoda, ale že dodržovat zákony se musí 😅. Přitom to byl on, kdo mne naháněl o sto šest. Jo, bylo to období nevědomosti….a pak se událo spousta věcí, až jsem skončila zde mezi vámi, námi…

Jste jak pijavice a přitom se nedokážu od vás natrvalo odprostit. Vím, že když tu nebudu, nic se nestane. A možná právě proto tu jsem, protože to samotné je hodně osvobozující. Spousta věcí už mi dneska přijde jako standard “vanilka” až do doby, než se náhodou dostanu se sousedy do řeči a zajdeme na pivko. A já zjistím, že vlastně můj život za pomyslnými zdmi domu je jiný, než mají ostatní. Důtky, biče, latex, provazy… Uz podle toho, co se řeší u piva, poznám, že je to krásné posedět se známými, ale spousta lidí stále není tam, kde my tady a ani nikdy nebude. Nepotřebují to ke svému životu.

Je jedno, jestli si o tom všem fetish/bizár jen píšeme, nebo to ve skutečnosti opravdu reálně prožíváme…je zajímavá ta odlišnost.

Vědomost vs nevědomost, to je oč tu běží.

Nevědomost, že BDSM lze dneska praktikovat i na místech tomu určených, nejen doma. Že je možné chodit na kurzy vázání a trápení v provazech a dokonce vám i poradí ty “špeky”, které dělat, aby to bylo zajímavější. Že je možné se účastnit konsensuálního ubližování druhé osobě.

Je to pak strašně zajímavý pocit být mezi “smrtelníky”. Ve finále, je to vlastně moc fajn, …občas se zpátky dostat na tu naší českou malinkou zem 😁.

Krásný večer!

BN🤠