Lakomí muži

…pojem lovec dle mě vystihuje mužský princip. Tento pojem však bývá špatně pochopen.

Podstata Vesmíru spočívá v energiích. A energie proudí. Pro nás to znamená, že energii přijímáme a vydáváme. Něco vytváříme a posíláme dál, zároveň zase něco odněkud dostáváme. Funguje to už na úrovni života, těla a metabolismu. Přijímáme kalorie a pak je vydáváme. Z dlouhodobého hlediska nám škodí kakorický nadbytek a také deficit. Klíčová je rovnováha.

Stejné je to s lovcem a kořistí. Získat kořist a poslat ji dál. Generovat a vydávat. Lovec, aby byl kompletní, potřebuje stejně tak uzavřít kruh energií, aby proudily k němu a zároveň i od něho. Nic za to neočekával, nic ničím nepodmiňoval a pouze důvěřoval Vesmíru a jeho zákonitostem, čímž otvíral cestu k tomu, aby k němu stejně tak proudila stejná energie, očištěná od veškerého očekávání a podmiňování.

Jakákoliv snaha o blokování proudění energií vede ke kolapsu, který v lepším případě vede k lekci a poučení, v horším pak v opakování a uvíznutí v jedné a te samé negativní bolestivé smyčce…dokud nebude celý princip pochopen a přijat…protože přece jak jinak má Vesmír své mladé a zaslepené duše přivést k vyšší úrovni vědomí a lásce?

A teď pojďme k praxi v tématice, která zde většinu přítomných zajímá :-)

Lakomý muž je sobec (blokuje proud energie, pouze chce brát a nic nebo téměř nic nedávat). Lakomý muž vyžaduje po ženách jen sex a nechce za něj nic dát. Nechápe a nevidí, že ženský princip nemá stejný přístup k sexu jako ten mužský. Ženský princip potřebuje lásku. Aby se žena mohla muži odevzdat nejen tělem a duší, tak potřebuje, aby byla mužem také přijata jako celistvá bytost, čili nejen jako tělo, ale i jako duše. A k přijetí její duše patří touha ji chránit. Vytvářet ji zázemí bezpečí.

Úkolem lovců je vytvářet bezpečí pro ženský princip. Tím, že kořist nejen uloví, ale také přinesou a rozdělí se. Ženský princip v nebezpečí nefunguje. Nebezpečí zapíná mód “přežij”. A zde přichází pochopení rozdílu mezi “slabá” a “křehká”. Ženský princip není slabý. Pokud musí přežit, tak udělá vše, aby přežila, aby ochránila sebe a své potomky a dokáže to třeba i se zuřivou silou. Jenže tím vypíná soucit, empatii, cit…a v tom je ta “křehkost”. Je-li žena vystavena stresu, tak bojuje, ale rozbíjí se tím křehký ženský princip, založený na citlivosti, soucitu, sdílení a empatii. Vystresované ženy přebírají mužský princip a tím se odpojují od svých duší, oddělují své tělo od sebe samých. A právě tyhle ženy jsou ty, které svolí k sexu bez lásky, čímž krmí ega mužů, kteří jsou sobečtí, kteří chtějí jenom brát a nedávat nic zpátky, nedávat ženě lásku a bezpečí. Ženě žijící v mužském principu lásku ani dávat nelze…protože ona její příchod k sobě blokuje…právě tím, že je odpojena sama od sebe, tím, že mezi svoji duši a tělo postavila zeď.

Ve chvíli, kdy se z lakomých mužů začnou stávat plnohodnotní lovci, kteři se umí o své dělit, začnou tím otevírat prostor k tomu, aby se ženy vracely k ženskému principu. Ve chvíli, kdy se ženy začnou vracet k ženskému principu, tak otevřou cestu k tomu, aby je muži začali milovat jako celistvé bytosti.

Každý musí začít u sebe. Neoodmíněně a bez očekávání.

A jak je to tedy s prostitucí? Prostituce je zjednodušená náhražka výše popsaného principu. Prostituce je jednorázová výměna energií mezi mužským a ženským principem. Muž poskytne jednorázovou kořist (peníze) a žena mu za to dá jednorázovou pěči (sex nebo jinou erotickou službu). Muž svojí jednorázovou kořistí dává jednorázovou ochranu, jednorázové bezpečí, čímž ženě jednorázově poskytuje prostor k tomu, aby nemusela přepnout do mužského principu…a za to mu dá jednorázovou lásku. Zde je však jeden rozdil oproti pravé lásce, která je proti prostituci trvalá. Ten rozdíl je v podmíněnosti. Je to něco za něco. A proto je výměna energii v prostituci pouze dočasná, zatímco v čisté lásce je věčná, protože je nepodmíněná.