Promarněné příležitosti

Určitě to znáte všichni. Okamžiky, kdy člověk mohl něco udělat a neudělal to. Mohl něco říct a neřekl. Prostě promarněná příležitost. V mezilidských vztazích je takových okamžiků dost. Vzpomněl jsem si na jednu svou cestu vlakem z Prahy do Brna, ačkoli je to už asi osm let nazpátek. Celou dobu jsem seděl proti docela pěkné blondýnce a váhal, jestli ji oslovit. Nakonec jsem se k tomu neodhodlal, a tak jsme dvě a půl hodiny mlčeli. A kdybych to udělal? Co by se stalo? Asi nic. Nejspíš bychom prohodili několik vět a mlčeli spolu dál. Nejsem naivní, abych si myslel, že když ji oslovím, podaří se mi ji okamžitě sbalit. Je pravděpodobnost jedna ku tisíci, že by to s ní vyšlo. A co by vlastně s ní mělo vyjít? – Vážný vztah? – Asi ne, byla možná o dvacet let starší. – Skvělý jednorázový sex? – To asi taky ne. Vypadala ospale a spíš se těšila domů…

Prostě z celé té příhody zbyl jen pocit promarněné příležitosti. A podobných chvil zažíváme každý hodně. Ať už je to příležitost se s někým seznámit, změnit zaměstnání, výhodně něco koupit…

Takže nepromarněte svou příležitost, ať už je jakákoli. Já končím s krátkou předpolední prokrastinací a vyrážím na oběd. Abych náhodou nepromarnil příležitost dát si ten steak, na který se těším už od rána…