kdysi

To sa tak dávno stalo , že už na to pomáli zapomínám.

Také to nebe v hubě , hmmm. taká nejaká dobrota.
Kdysi dávno , před více jak 20 léty a nejméně 25 kg , se byl na vojně v Jihlavě.
Jako strážák se býl ve službě obden a času na inší věci bylo málo.
No a v téj službě sa chodilo 2h strážení, 2h bdění a 2h spánek. takto 24h denně.
a při tem bdění bylo opravdu potřeba nespat, šak dévéťák byl hned vedle a rád chodíl na kontroolu.
V téj době býl aspoň čas přelůskat nejaké to čtivo .
A abych nechodíl 2x pro jídlo , namazál sem si erárním sádlem na prst vysoko pořádný krajíc chleba .
Pěkně sem si ukrojíl podélce z bochníka , no a krajíc měél neco kolem půl metra.
Sádélko načančané dobrů cibulků a eště drtek sole naň.
Plochý taléř býl malý na ty dva krajíce.
Tož sem si tu dobrotu donésl ke stolu , oběma rukama držíce krajíček chlaba a spokojeno sa započetl do knihy .
Evidentně byla dobrá , až tak , že sem nepostřehl, jak přišél na kontroolu dévéťák.
Já sedíc proti dveřám, plnů hubů mlaskál sem, v rukách krajíček chleba zvící velikosti menší pizzi a zahleděný do knihy.
Ono sa aj tak blbě podává hlášení . :-)
Začtený do knihy sem nejak zdvíhl hlavu a čučím do dvéří , ve kterých stoojí v pase zlomený nadřízený vysmátý jak sůsed co zrovna vypálíl 4 žvára s trávy.
No coco, eště neviděél někoho jak s velků chuťů baští dobrotu.
Do konce vojny , sem onoho nadřízeného nemosél zdravit , a vždy sa smál ,když mě viděél.

No co si budeme povídat , dobrý chléb škvarkové sádlo a skvělá cibul, co sa u ni bečí. To je nebe v hubě , taký ten mlaskavý orgazmus.
Tož sa opatrujte a utřite si tů slinu , co vám včil ukápla. :-)