Žebříček

To máte tak, ráno se vzbudím a první co udělám, podívám se na žebříček. Nahlas zanadávám, až vzbudím celej barák, že to zase nevyšlo a nejsem první. Sakra, já ale nejsem ani pátej, ani desátej. Jsem někde v propadlišti.

Říkám si, co dělám špatně? Vždyť přece píšu srozumitelně, nad každým slovem přemýšlím minimálně hodinu. Vím, jak se dělají děti, že poklička patří na hrnec, tak proč se na vrchol nedostanu?

Nemáte pro mě nějakou radu, jak se dostat aspoň na pódium, už jsem z toho zoufalý.

Nebo se mám rozepsat, jak mám mokré sny o tom, jak mrdám svojí švagrovou, lížu jí její tekoucí kundu a rvu jí čůráka do krku až po koule?

Díky