Sex z laskavosti

Díváš se na něj. Vidíš ho. Myslí si, že je aspoň polobůh a ty musíš být vděčná, že s tebou má sex. On tomu říká "Nemusíš být dokonalá, líbíš se mi.", ale ty tam slyšíš "Buď vděčná, že si o tebe opřu svůj penis!".

Je ti z něj na nic. Proč s ním šukáš? Proč ho necháváš, aby vykropil tvou duši? Přijdeš si špinavá. Říkáš si, kolik je ještě dobrý a kolik už je moc? Kolik žen je pro dnešní muže standard v životě obtáhnout? A kolik je akceptovatelné pro tebe? Měříš metrem podle sebe? Šuká tu prsatou bloncku, která byla před tebou, nebo už tu, která tu je nebo brzy bude po tobě, kdykoliv je v tobě?

Sedíš na parkovišti. Týpek s minivanem zajíždí na myčku, vystupuje z něj. Docela pěknej, vysokej a v čistých montérkách. Sleduješ, jak si umývá auto... Ještě doteď to mohl být blog s happy endem... Než...Vedle tebe zaparkuje velký suvečko a zatarasí ti výhled. Vystoupí z něj chlap v černých prestižkách. Projde ti před kapotou a dva metry od tebe začne chcát na kořeny dubu. Vidí, že tam jsi. Ví o tobě. Oklepe svůj kus prochcanýho masa a stejnou cestou projde před tvou kapotou zpět. Z kufru vytáhne nákupní tašku a hrne se do obchoďáku pro rohlíky asi.

A ty tam sedíš a laskavě se nedíváš. Laskavě sedíš a děláš, že tam nejsi.

Edit:
A jen na dovysvětlenou... Hodně lidí tady má nastavení, že vše, co se napíše, je naprostá pravda. Ne. Někdy prostě napíšete myšlenku, kterou dáte do nějaké "omáčky". Poenta tohoto blogu spočívá ve sdělení, že občas je dobré se zamyslet s kým trávíme náš čas... Díky všem, co to pochopili a omluva všem, co se chtěli radovat, jak bídný že mám život. Nemám. Mám kolem sebe několik úžasných mužů. A ... Miluju je všechny. A myslím, že můžu napsat i to, že jsem milována všemi.

A taky jsem chtěla vědět... Kolik je podle Vás to "akceptovatelné" číslo. 😃