Sen, nebo skutečnost? 1.díl

Delší dobu mi Paolína psala.Vyměňovaly jsme si fotky a ujišťovaly se, že na druhé straně displaye je opravdu taková osoba, jakou jsme si pro vzájemné splnění našich snů vysnily. Nemohly jsme se rozhodnout, zda to opravdu chceme. Ale to nutkání se setkat bylo čím dál silnější…
Aby bylo jasno, podle práva a panujících zvyklostí jsme nebyly ženy, ale muži. Oba dva dobře postavení vysokoškoláci, otcové od rodin s nadprůměrnými příjmy, drahé dovolené, auta, bydlení, v rodině i nejbližším okolí prostě vzorní chlapi. A toto jsme v té době určitě nebyli připraveni opustit. Jen jsme toužili mít místo penisu klitoris. V mozku člověka se ale dějí věci, zdánlivě nepochopitelné… A přesně to se teď dělo nám.
Naše ženy se pro nás staly pod náporem všech každodenních starostí a hlavně kvůli jejich neochotě se fyzicky milovat a posouvat se v této oblasti do nekonformních úrovní něčím, co už nás nedokázalo dostatečně uspokojit.
Jednoho dne jsme se odhodlaly. Dohodly jsme se, že se sejdeme na azylu pro milence. Každý z nás tam přišel jako byznysmen s kufříkem ve kterém se skrýval náš pravý svět. Jelikož jsme se dohodli, že nejprve přijdu do azylu já, šel jsem do koupelny nejdříve já. Za půl hodiny jsem vyšla z koupelny zase já, teď už ovšem jako Monica. Čekala jsem, až se v azylu objeví Pavel. Byla jsem nesvá, nikdy jsem ho neviděla jako chlapa, jen na fotografiích jako Paolínu a bez detailů obličeje. Když si kódem otevřel dveře azylu, spočinul na něm můj pohled. Pavel byl přesně takový, jak jsem čekala. Vysoký, charismatický a elegantní muž. Ale tato póza nebyla to kvůli čemu jsme sem přišli… Oba jsme toužili zažít něco víc. Letmo jsem ho políbila na tvář a trochu o něj otřela svou rtěnku, abych ho poté gestem vyzvala do koupelny. Věděla jsem, že si všimne mé vanilkové vůně. Nespěchej Paolíno a dej si záležet na své přípravě. Hlavně se nezapomeň navonět dámským parfémem, ať je přeměna dokonalá, pomyslela jsem si…
Sama jsem mezitím připravila šampaňské a sýr, abychom si vychutnaly první setkání. Na sobě jsem měla silnější černé punčocháče, které krásně zahřívaly mé nohy i rozkrok, kozačky ke kolenům a krásný volný svetr. Miluju totiž, když se mně někdo dotýká přes dámský volný svetr. Je to téměř tak vzrušující jako teplo, které se rozlévá z dlaně, když mi hladí přes silonky můj klitoris, který se tak stává opravdovým penisem, dychtícím po akci plné vášně.
Paolína vyšla z koupelny a byla připravená. Průsvitné krajkové tmavě modré šaty pod kterými se leskly lesklé tělové punčocháče, na nohou černé lodičky na podpatcích, vše doplněno delšími černými saténovými rukavicemi. Lascivně nalíčené rty slibovaly něžné pokračování večera. Její vůně hned naplnila pokoj. Byly jsme připravené si splnit naše představy a sny… Na to, že to bylo první setkání to bylo něco úžasného.
Chcete vědět jak to pokračovalo?