Lady Nenávist

Mé jméno je Nenávist. Lady Nenávist! Přejídám se dobra, na pupek si natahuji síťované punčocháče. Jsem kočka a pochytám všechno zlo světa.

Jsem Nenávist. Lady Nenávist!

Kradu radost, pak jí zavařuji do sklenic.

Láká mě iluze, jsem chytrá. Láká mě iluze, jsem mrštná. Včera mi praskly trencle. Hodila jsem je z okna. Nevadí.

Vymýtím dobro.

Jsem Nenávist, Lady Nenávist!

„Luciferovi utrhnu z palice rohy, penzistovi Mrazíkovi roztavím mrazilku,“ plánovala Nenávist své pikle, ale netušila, že její zlostné krkání zaslechl bohatýr, skromný kulturista a krasavec k pohledání, Ivánek Namakaný. Chytrý chlapík, co měl v trenkách zářezu víc, než Nenávist dobra ve sklenicích.

Mezitím se z kocoviny probral i důchodce Mrazík. Prohrábl své husté rokerské kadeře, prsty sbalil v pěst, jen prsteník vztyčil k nebesům a hulákal na Nenávist: „Co to tady plánuješ, zase svinstva osnuješ?“ Nenávist v úleku udělala takový přemet, za který by se nemusela stydět ani princezna Xena a omylem kopla Váňu do koulí.

V tu samou chvíli se k Nenávisti přitočila modelka Nastěnka, děvče jako z růže květ a pohladila jí po úsměvu teflonovou pánví.

Nenávist zavrávorala a padla k zemi. Modelka Nastěnka začala masturbovat přímo nad váňovo obličejem. Jeho bohatýrský pyj okamžitě ožil a zmizel mezi nastěnčinými rtíky. Taky.

„Nastěnko moje milá, máš nádhernýho netopýra, také úsměv rozmilý, v paži sílu, krásnou pánev, já kondomy koupím nám,“ pravil Ivan a v jeho modrých očích se zračil blížící se orgasmus.

Jejich srdce zahořela láskou, tak si ještě jednou kvalitně zašukali.

„Pyj máš zdatný Ivánku, protáhni mi mou branku a pak se uvidí co s tebou ty namakanej parchante.“

Ivánek nelení a ojede Nastěnku znovu tvrdými, bohatýrskými přírazy. Nastěnka má bobra jako v ohni, nakonec však svolí a slíbí, že si Ivánka vezme za muže.

Nenávist se sbírá z mechu a že prej by ráda husí játříčka a klidný spánek v teplé chalupě.

Nastěnka je nasraná, ale protože je to inteligentní, krásná, mladá žena a ne žádná stará kráva, ovládne se, chytne Nenávist za pleš i její tři naondulované zlaté vlasy a sykne jí z blízka do hlavy: „Vidíš, to je můj ženich, Ivánek. Dvakrát jsme si zašukali, anál támhle v seně měli. Ivánek si přišel pro mě, souložil mě ve svém domě. Za uši mi pěkně dal a ty mě už ty kundo neser!“

Nenávist koktá cosi o loupežnících a kyjích, že se prej vrátí … Pak se svalí se pod lopuch, kde se sama dobrovolně umlátí.