Ženská emancipace je akosmická

Středoevropská provinční archaičnost je jen obecný starověký, v nutném důsledku psychopatický, neurologický rozklad, jelikož „kosmologie“ je jen projevem neurologie, stejně jako kulturně obecně sdílený „Kosmos“ jen „vesmírnou“ projekcí ještě z archaické doby zděděného řecko-římského kulturně-antropologického paternalismu, zastaralého a filosoficky napadaného již v době klasického Řecka před dvě a půl tisíci lety (sic[k]!; např. populární Siedentop – Inventing the Individual, ale jakékoliv lepší dějiny antické filosofie), zpochybněn již koncem středověku, a přetrvávajíc jen díky archaické diktatuře, provinčnosti a maloměstskosti. Ocitli jste se ve stroji času a jedná se jen o zaostalou převládající neurodegeneraci, jíž jsou političtí psychopaté a obecnější post-faktičnost jen kontingentním a snad i nevinným, jelikož nesvobodným a systémově-logicky koherentním, epifenomenem prostého archaického faktu absolutní domácí vlády, i nad samotnou skutečností a vším bytím, paterfamilias, tady obecného vzoru, jako (de)ontologický bonus „marxisticko-materialisticky“ zpředmětňujíc a dehumanizujíc vše živé uvnitř, haha.

Neutralizace „Kosmu“:
1) Kosmos je jen druh absolutna, a to je podmíněné duchovní homogenitou, posilovanou provinční kulturní izolovaností – proto je pro provincii a maloměsto „normalita“ či dokonce až kolektivní vědomí, jinak v archaických kmenech skutečně existující bez potřeby nějaké mystiky, natolik ústřední, ovšem jen jako instrument k primárnímu kosmickému účelu, vysvětlujíc i až existenciální xenofobii.

2) Mimochodem s (meta)kognitivním procesem samotným implikujícím určitou negaci, z definice jen vědomé a nejen kosmické, struktury obecně, vysvětlujíc i anti-intelektualismus či nenávist k filosofii, s Kosmem ne antropologickou, sociologickou, psychologickou či astrofyzikální, ale výhradně neurologickou, až sekundárně pro absenci autority duševní zaostalosti i mechanisticky-mocenskou, entitou, a v jeho extrémnější formě pak totalitou z podstaty jen epistemologickou fosilizací s metakognitivní absencí, a až v jejím důsledku pak „absolutní“ povahou a v dalších oblastech. Protože i Descartově snaze rozložit Kosmos mechanistickým vesmírem ušla mechaničnost i materialismus (zákonitě ústící i v relativisme a nihilisme, haha) již samotného Kosmu, který tak nezamyšleně ZNEGOVAL MYSLÍCÍ SUBSTANCÍ (haha).

3) A jelikož Kosmos vznikl jen jako vnější projekce uspořádání archaické domácnosti, bývalo i obecné sociální podřízení ženy, vzhledem k rodinné a biologické roli, v historii, nebo i pro konzervativní postoje s ženským místem doma, pro udržení Kosmu ústřední. A naopak při ženské emancipaci docházelo i k obecnější kosmické implozi, vysvětlujíc i minulou iracionálně-existenciální nenávist domácích „kosmických“ žen k emancipovaným, odhalujíc každou ženskou podporu Kosmu v konečném důsledku, snad s výjimkou samotných manipulativních psychopatů, sebedestruktivní z definice (kosmický jazyk zná pojmově jen samce/nebeská tělesa s „agens“ a věci, logicky mimochodem ústící bez starořímské pojistky nepodmíněného obecného „dignitas“ do dnešní všeobecné vzájemné dehumanizace, ale s něžným kvítkem a feminitou, stejně ale jako i prefrontální kůrou, lingvisticky-systémově bez možnosti dlouhodobě „vyhrát“…). A naopak již logicky vzájemně rozpornou emancipaci Kosmos-dekonstruující (zapříčinění praktické náročnosti, i hlubší evropské integrace, [kosmo]logickou nemožností nenapadlo?;) nejen konsekventně, ale i instrumentálně, mrk-mrk, podobně jako i zlepšení postavení žen bylo s oslabením paterfamilias (i náboženským), změnami pravidel dědění či manumissí souvisejícími individualistickými a Kosmos-rozkládajícími trendy římského práva.

A hlavně (teoreticky), i vzhledem k obecně neurologické podstatě emancipace vůči neurodegeneraci, činíc z ženského orgasmu a teleologického vnímání extáze nejen přírodně evoluční, ale vyvrcholeně-historicky hmotno-duchovně dialekticko-synteticky přírodovědně-niterněhermeneuticky i civilizačně revoluční (kantovsky teleologický, i když v jaderně-fyzikálním důsledku vzájemně elektrizující;) nástroj (snad). Protože většina žen sex miluje a samy si berou, co rády, když „role“ či konvence v podstatě již neexistují a muži se musí hooodně snažit, pokud pro to nebyli rovnou zrozeni, mrk-mrk, s Viktoriánskou dobou jen krátkým a divným historickým okamžikem a Ferim přece s fenomenologickou intimitou (pro nejen fyziologické „splynutí horizontů“ bez potřeby vzájemné emoční izomorfie, ale jen s intencionálním zaměřením na prožívání partnerky, zprvu bez a následně se spontánním obsahovým naplněním vlastního;) nesouvisejícím čistě strukturalistickým Kosmem.

Mimochodem ve Skandinávii ani fenomenologicky, pokud potenciálně vůbec i jinak, neexistujícím (a Švédkami dohadujícími si „večerního kamaráda“ i v kantýně a bez okolků), a tak i s provinčně archaickou psychopatickou neurodegenerací i když vždy viditelnou z kosmické dálky, z kontrastní Skandinávie dokonce jasně jak nebeská polární záře, v regionu, historicky neznajícím revoluce, nevolnictví a tak ani širší aristokracii, se zcela krotkými sobíky dobře si pak vědomými, že jen rozvětvená parůžková prefrontální kůra, pro jelenovité netradičně u sobích samiček stejně jako i samečků, umí pohnout Kosmem. O to víc, když ještě i „revoluční“ pojmy „osoba“ či „subjekt“ ve Stockholmu, nechtěně kvůli emancipované sobí samičce V REGIONU BEZ KOSMU (i když na obří plující bílé kře) již před čtyřmi staletími s nejrozvětvenější parůžkovou prefrontální kůrou v celém sobím stádu, umírajícího Kosmos-neutralizujícího Descarta byly taky, jako i „duše“, jen jiným historických označením pro prostou (metakognitivní) racionální mysl.

Protože s Kosmem nejde vyje***, když se jedná o čistě, i nepřímo přes reálný či jen vnímaný sociální tlak, násilnickou formu zcela bez anebo jen s arbitrárním obsahem, a jelikož proto takticky výhodnou pro lidi bez rozvinuté prefrontální kůry, zaručující její odstranění z definice, ale s čelními laloky se jí logicky samy vyhýbajícími, a tak již jen samotnou její existencí dokazující převahu psychopatické neurodegenerace. A i apriorní nemožnost emancipace, či jen prosté racionality, obecnosti, společnosti a lidskosti, možné tak jen bez ní, a i následnou „autoritou“, při přetrvávání bez kontextu snad i méně aktuální psychologické potřeby, získatelnou jen dobrovolně, na základně neurologických schopností a již jen vzhledem k bezkosmické povaze jen v mezinárodním prostoru a kontextu. Ta představa opravdové a širší emancipace v archaickém Kosmu byla, čistě logicky, strukturálně komická, vzhledem k neurodegenerativní a implodující podstatě individuálně iracionální a pro ne předstředověkou, ale předstarověkou archaičnost dokonce i neontologická.

S „autoritou“ ani osvícením již nepršícími z Kosmu a nespočívajícími v archaickém postavení či mechanické moci, i kdyby se je, haha, vesmírným kosmotřesením nejspíš pouze dočasně, zásadně individuálněji a sociologicky jen zdánlivě povedlo dosáhnout, ale jen v prefrontální kůře. Na jejíž destrukci, včetně její opravdové autority, je přece prehistoricky anarchistický (Heuréka!) Kosmos postaven – NACHYTALA VÁS 3TISÍCILETÁ PSYCHOPATICKÁ NEURODEGENERACE, haha, a s čistými psychopaty ne rozdílem v kvalitě, ale již jen kvantitě, a z 90 %, i prosté praktické nutnosti, využívajícími prostředky poskytnuté samotnou společností a kulturou. A proč navíc dělat emancipační vaginální orgasmy přes zadeček, když to i tak jde jen výjimečně, a celých vás to zase** (kosmickou dimenzí vchází JEN neurodegenerace, protože je Kosmem, nemající autoritu z definice;)...

________________
Motto: Manipulativní „psychopatie“ nemůže lhát (a prefrontální kůru, kterou nemá, ani nepotřebuje), a proto je tak těžko odhalitelná, z definice, jelikož (z podstaty sociálně konstruovanou a logiky věci izolovaně-vertikalizovanou) provinční sociální skutečnost, z relativně lehce dosažitelného, pokud ne rovnou vykonstruovaného, imaginativního titulu archaického postavení, veřejného obrazu či uznávané moci (výhradně nimiž je pak, včetně souvisejících profesí či „světonázorů“, v existenčním důsledku posedlá), a při absenci nenáviděné kritické prefrontální kůry, jednoduše vytváří…