Ž

Pohlédl jsem červí dírou,
měl jsem chvilku jasnozřivou.
Vesmír se tam třikrát složil
a budoucí čas v ní ožil.
Z abecedy tenhle svět,
ukázal písmeno Žet.

V parku se prochází třicítka Žanata,
pořád je hubená, tak jako špageta.
Potvora nechce dát ničeho zadáro,
snad mi za hlt mrdky vykouří cigáro.
Ve křoví jsem pro ní natrhal kytičky,
za to mně konečně snad pustí do pičky.
Na nádraží koupím jí lázeňskou oplatku,
za tu jí pořádně naložím do zadku.

A příště přinese novinky ze světa,
jak zprznil Harolda, amatér poeta.