Jó třešně zrály, zrovna třešně zrály,
sladký třešně zrály a teplej vítr vál.
Když jsem byl mladší, ale už dospělý, tak mi touhle dobou obvykle začínaly prázdniny. Sluníčko pálilo, třešně zrály, voda na koupání už byla prohřátá a taky bylo na chalupě potřeba posekat a nasušit seno pro králíky na zimu.
To jsem si pak nabalil batůžek, sedl na kolo a vyrazil na venkov. Dvakrát denně seno obrátit, večer sklidit do kupek. Ale jinak bylo dost času na trhání těch třešní, přemýšlení a taky na pohonění věčně tvrdého ocasu nad nějakým tím časopisem, protože internet v mobilu tehdá ještě nebyl.
A po zasloužené práci, na kole někam k vodě, opláchnout pot a prach. A v paprscích zapadajícího slunce na břehu rybníka snít o tom, s kým, bych to začínající léto strávil a jak by to všechno mohlo být krásné.
A co vy? Víte, s kým strávíte nebo s kým byste chtěli strávit léto? A probouzejí ve vás horké dny větší chuť?
PS: Na závěr velké poděkování Waldemaru Matuškovi za skvělou písničku, kterou jsem si dovolil uvést tento blog. Tak se moc omlouvám za vypůjčení.