Milenka

Mít či nemít milenku, to je oč tu běží.

Dovolil jsem si použít tuto parafrázi prince Dánského, tedy Hamletta.

Skoro každý muž po ní touži. Skoro každý muž by jí chtěl. Skoro každý muž si to umí představit.

Mít milenku je ale těžká písemka. Aspoň tedy já se to domnívám.
V první řadě to musí mít chlap v hlavě hodně moc srovnaný. Není to činnost pro "blbce" Vyžaduje to spousty času, nějaké ty koruny, SEBEDISCIPLÍNU a držení se jasně nastavených pravidel.

Zároveň musí být ta žena (milenka) se svou rolí smířena a dodržovat úplně to samé.

Pokud se toto vše uvaří, smíchá a dá dohromady, je to skvélý mix. A to pro všechny strany.

Těch neznámých a těch úskalí je tam ale opravdu hodně. A není v zásadě dlouhodobě udržitelné to hrát. Ale dá se tak existovat měsíce, nebo jednotky let.

Co vnímám jako absolutní K.O. kritérium je, říkat si absolutní pravdu. Jakmile se začne v mileneckém vztahu lhát, nejen že to cesta do pekel, ale je to i koledování o veliký průšvih. A to pro všechny zúčastněné i nezúčastněné.

Mít milenku je fajn, to mohu z vlastní zkušenosti říct. Ale není to rozhodně tzv. zadarmo a nefunguje to samo.

Pánové, važte si svých milenek a dámy, važte si svých milenců. Jsou to intenzivní okamžiky, které si maximálně užívejte.
R.