Dobře, s pravdou ven (zpověď)

Jmenuji se (to neřeknu) a je mi 28 let. Jsem vyučená číšnice a vím o sobě, že nepatřím mezi nejostřejší tužky v penále, ničemu moc nerozumím a nic moc jen tak nepochopím. Proto jsem celých 5 let pracovala jako dělnice u výrobní linky.

Moje práce spočívala v tom, že jsem dávala jen nějaké pérka a gumičky a nebo pájela dvě věcí k sobě a i to mi chvíli trvalo se to naučit.

Práce mi nevadila a byla jsem za ní ráda, protože jsem celé roky nemohla najít nic pořádného.

Jednou za mnou přišel jeden můj známí, kterého znám ze základní školy a který pracuje na vyšší pozici a zná asi nějaké ty vyšší manžery atp. a povídá mi, že se hledá asistentka na faktury, dokumenty, přípravu místností pro návštěvy a zákazníky. Ať si podám přihlášku nebo jak se tomu říká.

Řekla jsem mu ať toho nechá, že by nikdo neměl zájem o někoho jako jsem já co je obyčejná dělnice a že ničemu takovému nerozumím a že vím, že by už vůbec nikdo nechtěl mě jako takovou (jsem romka z matčiny strany).

A on říká ať neblbnu, že naopak to hraje všechno do mé role, že mi právě ani říct ne nemůžou a to ostatní umět nemusím, že to mě sami naučí a vycvičí si mě a že se za mě i přimluví, že ví, že jsem pořádná a umím si to srovnat a takové věci a že za zkoušku nic nedám a z mé pozice mě určitě kvůli tomu nevyhodí.

Stále opakoval, že se zná s panem Martinem (pan Martin je výrobní manažer, pod kterého bych spadala) a že se opravdu přimluví.

Nakonec jsem to tedy zkusila a šla jsem na pohovor, kde jsem se necítila moc dobře. Ptali se mě na věci jako, co bych udělala při této a tamté situaci, proč se zajímám o tuto pozici, proč by měli zrovna mě najmout a takové věci.

Neměla jsem z toho dobrý pocit.

Nedostala jsem informaci asi měsíc a poté si mě pan Martin vyzvedl na výrobní lince, že mám jít s ním, co bylo hrozně zvláštní, že den předtím mi Matěj (to je ten můj známý) řekl, že se moc omlouvá, ale neřekl za co. Řekl jen tohle a už se s ním moc nevídám.

Pan Martin mi říkal, že on byl pro mé přijetí, ale že ostatní nesouhlasili, že se na to nehodím, že nemám dostatečnou kvalifikaci a že nemůže nic udělat. Řekla jsem, že je mi to jasné a že to chápu, ale on v tom se otočil a řekl, že podle toho co se dozvěděl, tak by pro mě měl také místo asistentky, ale na trochu jiné pozici.

Že bych byla přímo pod ním jako jediná, ale pracovní náplň by byla hodně podobná jen bych řešila ten jeho oddíl a oddělení včetně příprav 2 místností pro zákazníky a návštěvy a prostě tu jeho kategorii.

A že jestli souhlasím, tak on je určitě pro, podle toho co slyšel a co se o mě dozvěděl. Když jsem se ptala co se dozvěděl a od koho a co ví, tak mi řekl ať na to zapomenu a ať to neřeším.

Neřešila jsem to byla jsem radostí bez sebe, že konečně budu dělat něco jiného a byla jsem na sebe hrdá. Poté mi řekl, že zbývá poslední věc a ukázal na krabici, kterou měl na stole a řekl ať jí otevřu.

Otevřela jsem jí a uviděla jsem nějaké šedé oblečení, šaty. Řekl, že mě musí vidět a že se jedná o pracovní oblečení, které pod tuhle pozici spadá. V tu chvíli já jsem ani nic neříkala a jen jsem kývla. Řekl, že to musí být hned teď a ukázal na místnost. Pochopila jsem asi správně, že se mám ihned převléknout a šla jsem.

Kdybyste chtěli vidět o jaké šaty šlo, tak moje fotka z profilu je přímo ta fotka z toho dne, protože jak jsem přišla, tak on měl v ruce můj telefon, který vytáhnul z mé kabelky, kterou jsem tam měla položenou. Samozřejmě se do něj nedostal, protože mám zámek. Řekl ať odemknu telefon. Bylo mi to celé divné, ale nikdy jsem nevěřila, že se dostanu někam, kde aktuálně jsem. Dokázala jsem to, mám na to jsme si říkala, nejsem tak hloupá a naivní.

Poté co jsem telefon odemknula mě vyfotil a řekl mi, že tuhle fotku musím v telefonu mít, protože kdykoliv bude chtít se podívat, že jí tam mám, tak jí musím ukázat. Vůbec a doteď nevím o co jde.

Jak jsem tam tak stála, tak i pan Martin se postavil, přišel ke mě a horní zip rozepnul úplně co to šlo. V tu chvíli já jsem vůbec nevěděla co se děje. On jenom dodal. Slyšel jsem, že neucukneš tomu co se nyní bude dít. Doteď nevím a nechci se ptát co to mělo znamenat a v hlavně mi projíždělo jenom to, že mám přítele, a že asi tuším o co jde, a že nejsem taková a nikdy jsem nebyla ani z jednoho procenta, ale jak název mé zpovědi napovídá, tak já jsem prostě nedokázala ucuknout.

V tu chvíli jsem stála jak tvrdé Y a jen poslouchala a dělala co pan Martin říká a chtěl. Začal mi osahávat prsa v šatech, dával ruce pod podprsenku, chytnul mě za zadek a začal mě na sebe tlačit.

A zde bych to asi už skončila.

Ráda bych slyšela co si o mé zpovědí a o tom všem myslíte a ráda si popíšu klidně více do vzkazů. Třeba i někdo bude chápat více co se přesně dělo a jak k tomuhle celému došlo a co znamenají ty věci co jsou pro mě jeden velký otazník, kterýmu doteď nerozumím.

Na této pozici pracuji přesně 1 rok nyní.