Skutečná?

Skutečná?

Cítit její oheň
a nechat se
dobrovolně olizovat
plameny vášně...
Řekneš si,
snad zbláznil se
sní, nebo...
myslí tohle vážně?

Zástupy ji chtějí poznat, zažít
hledají tajemství skryté,
neumí však bytostí si vážit
jizvy v srdcích hluboce vryté.

Myšlenek
ten včelí roj
prohání se kol,
sílí a sílí,
vše má
zcela jasný zdroj...
V představách z ní šílí.

Nepřístupná
zvenčí zdá se
však oddaná
umí být zcela
vykvete, otevře se
nikdy napůl, vždy celá
královna v celé své kráse.

Strhnout šaty, milovat se
oživit věčné lásky stroj
probdít s ní další noce
jak rytíř odložit zbroj.

Pít ten pramen žhavé touhy
co z klína jí vyvěrá...
To okusí jen jeden pouhý,
jedno zda král či posera.

Dopřávám si opět
číši plnou nektaru té rozkoše.
Vychutnávám, objevuji,
pozoruji, opětuji.
Báseň svědkyní je němou,
tak vyhodit ji do koše?

A pro loutky na provázku
zůstává ONA* dál netečná,
odpoví jim na otázku
zda je či není skutečná?


* Za slovo "ONA" může každý dosadit jméno své touhy, je jedno zda je jde o konkrétní bytost nebo například o touhu literární, hudební či výtvarnou. Také by bylo možné nahradit slovo "ONA" slovem "LÁSKA". Nechám již na každém, co se mu tam bude zamlouvat, aniž bych podsouval ten skrytý význam, který tam cítím já sám.