Ne tak úplně, tohle bylo mnohem sladší než pivo a chovalo se to až mrchovitě. Nehledě na to, že by mě asi většina z vás ukřižovala, že jsem tam ani to pivo neměl. Za to jsem byl v úžasný čajce! Mají tam sakra skvělý šíši, čaje a nádherný prostředí. Ale... to trochu předbíhám.
Vyrážel jsem kolem deváté z mého domu, abych mohl jet půl hodinky na terninál a pak dvě hodinky až do Plzně. Menší všeobecná poznámka k cestě. Prosím lidi, mějte soudnost a nepoužívejte deodoranty, antiperspiranty a parfémy v nevětraném dálkovém autobusu. Fakt to není v tom vedru příjemný.
Druhá věc za kterou mne asi většina z vás bude chtít zlynčovat, byl jsem tam za skoro 28 let života poprvé. A můžu s klidem na srdci říct, že je to pěkný město. O to víc, když na vás čeká extrovertní a lehce extravagantní slečna. Ani jeden z nás neměl plán a tak jsme procházeli pomalu centrem a mluvili. Vlastně by mi asi ani nevadilo, kdyby k ničemu nedošlo. Strašně dobře se poslouchá. Povídali jsme si i v té čajovně a k večeru se vytratili z očí. Nebo aspoň tak napůl. Začala se projevovat její mrchovitost.
Začalo to šťoucháním, pokračovalo plácáním po zadku, skončilo s rukou na jejím krku a pod šaty na jejím zadku.
Moc rychlý popis? Bylo to veřejné provokovani. Na lavičce v parku, hned naproti partičce kamarádů s lahví. Přímo v srdci centra kousek od katedrály sv. Bartoloměje. Myslím, že jsem byl rád, že v tu chvíli, ačkoliv se snažili sebevíc, neviděli nic, co by až tak urputně chtěli.
Její zadek sic byl v mé dlani, ale přes látku šatů. Nemluvě o tom, že vyluzovala vážně sladké sténání, jen se člověk dotkl jejího krku. V momentě, kdy její hlava byla na mých stehnech, jedna ruka u ňader a druhá se zatoulala ze zadku níž... Cítil jsem to krásné vlhko a její... Napůl toužebný a uprošený výraz. Na stranu druhou zdorovitost.
Rozběhli jsme se směrem k jejímu domu. Začalo se ochlazovat a ona byla tvrdohlavá.
Ztratili jsme se. Možná záměrně, možná, že má mizerný orientační smysl ve městech. Přitisknutí ke zdi, konečně pořádný pohled na ten krásně tvarovaný zadek a chtíč z každého momentu byli přítomný.
Dostali jsme se k ní v jednu ránu. K mé smůle, její přítel už byl doma. K mému štěstí, jsem ji díky tomu mohl spatřit v yukatě.
Vyrazili jsme ještě do nedalekého parku a povídali si, provokovali se až do rána.
Věřím, že říct jí, ať se na mě posadí rozkročmo... Udělá to.
Ale to by nebyla taková sranda ne?