Piha na kráse

Piha na kráse. Nikdy jsem to slovní spojení moc nechápal. Kdyby to byla třeba bradavice na kráse, ale piha? Dokonalost je nudná, tuctová. Dokonalý make-up, který vše schová. To není nic pro mě. Přirozenost s chybkami. Pihatý nos Vici Kerekes, znaménko krásy nad rtem Cindy Crawford. Když se k tomu přidá smysl pro humor a okouzlující úsměv, tak jsem lapen.

Jenom bysme měli vymyslet vhodnější české slovo pro pihu. Němci mají Sommersprossen a angličané freckles. Co takhle „létoničky“ nebo přímo „létoflíčky“ nebo „sluničky“? "Máš na nose krásné sluničky." To asi ne, zní to jako "Máš na nose slanečky."

Na kterých znaménkách krásy (doslovně i přeneseně) si ujíždítě vy? Nebo dáváte přednost dokonalosti?

Mám k tomu dvě vzpomínky.

Vzpomínka na pihu.
Mnoho let zpět jsem měl přítelkyni. Když jsme se mazlili, šeptal jsem ji do ucha, že ji dám pusu na každou její pihu. Svědomitě jsem políbil všechny její pihy a jednu speciální jsem si nechal nakonec. Měla malou pihu hned vedle kundičky. Té pize jsem se věnoval s jistou řekněme důkladností.

Vzpomínka na nos:
Mám kamarádku Janu. Před mnoha lety jsem se s ní sešel v kavárně. Já čerstvě po rozchodu a ona s velkými problémy v partnerství. Po dvou sklenkách vína sklouzla naše debata k sexu. Do tématu jsem se opravdu ponořili. Co kdo má rád, tajná přání, nějaké ty prasečinky. Pořád jsem Janě něco šeptal, aby nás u vedlejších stolů neslyšeli. Jana se po pár minutách hovoru červenala až za ušima. U třetí sklenky jsem ucítil její chodidlo, jak mi pod stolem sjíždí vnitřní stranu stehen. Erotické napětí by se dalo nahmatat. Minimálně v mých kalhotech. Měl jsem dost práce, aby to nebylo tak patrné. Když jsem ji doprovázel na tramvaj, pozvala mě k sobě na čaj. V ten moment jsem hrozně chtěl, jak bych to tak vhodně řekl, ehm... „zajít na čaj“. Nakonec jsem vycouval. Nechtěl jsem ji ještě víc komplikovat její vztah. Jedno z nejtěžších rozhodnutí v mém životě.

Jana byla a stále je pěkná ženská, jen není úplně můj typ. Ten večer si k smyslu pro humor zabalila i hluboký výstřih, ale to nebylo to, co mě v tu chvíli přitahovalo. Jana má trochu křivý nos a jak se červenala, tak hrbolek, kde se jí nos lehce lámal, zůstal světlý. Když se smála, ještě víc zesvětlal. Nevím proč, ale ten její křivý nos se mi od té doby líbí. Dodává ji kouzlo. Je zajímavá, ne jen další tuctová blondýna.

PS: Ano, Vica Kerekes je nejkrásnější ženská, kterou znám.