Kavárna Snů

Je ráno, nebe ještě polotmavé, ulicí prochází jenom pár lidí,

Míjím malou kavárnu, říkejme jí třeba Kavárna Snů. Kdysi jsem v ní už jednou byl - dobré kafe, fajn zákusky, příjemný interiér. Ale víc důvodů si ji pamatovat jsem rozhodně neměl.

Snad intuice tomu chtěla, že jsem se přímo před vchodem rozhodl vejít dovnitř, že si koupím kávu sebou, což obvykle nedělám a jinak jenom procházím kolem.

A tehdy se změnil můj život. Svět už nikdy nebude stejný... Vesmír se zastavil a i Mléčná dráha se celá naklonila, aby lépe viděla, koho jsem v té kavárně potkal.

Za pultem se objevila víla, s úsměvem květiny. Kdybychom byli indiáni, její jméno by určitě bylo Ta, která rozsvítila celý vesmír.

Její vlasy bych chtěl hladit až do konce světa, přesto, že mi nikdy patřit stejně nebudou.

Pro její úsměv bych se chtěl naučit malovat, přesto, že ani největší umělec by nebyl schopen zachytit byť jenom letmý odlesk jejích rtů.

Pro pohled jejich očí bych si přál zastavit čas, protože bez toho už stejně nemá smysl uvažovat o nějakém pomíjivém smyslu všeho kolem nás.

Pozorovat její prsty při přípravě kávy bylo jako hladit kytku, jako počítat hvězdy na obloze, jako procházet se loukou plnou barev a vůní.

Ok, koutkem oka jsem zabloudil i do jejího výstřihu, kde mě několik křivek její kůže přesvědčilo o tom, že teď už asi znám definici krásy.

V Kavárně Snů jsem si objednal svou kávu, poděkoval, naposled se podíval do očí vesmírné divy a vyšel vstříc světu, který už tedy rozhodně nebude stejný. Světu, který i ve dnech plných smutku a šera může nabídnout záblesk světla, energie, smyslu, radosti.

A to je všechno. jsem rád, že tato kavárna je, jsem rád za jejich kávu, jsem rád, že jsem měl možnost objednat si ji u někoho, pro koho pohnout kteroukoliv hvězdou kdekoliv v celém vesmíru by byla jenom drobnost ve srovnání s tím, jakou radost by to přineslo, pokud by se u toho usmála a věnovala mi ještě jeden krátký pohled.

Nevím, jestli je to pro vás dost erotický blog, já jsem dnes díky ní svůj náboj vzrušení ale i naděje a radosti objevil sice nečekaně, ale o to vděčnější za to jsem.