Smažení a šukání

Přijde vám to podobné, nebo to je úplně mimo? Nemyslím tím to, že láska prochází žaludem a taková podobná moudra. A samozřejmě nemyslim smažení, po kterém jsme v rauši vystřeleni mimo sebe.

Ale pojďme k tomu smažení. Musíme připravit tu správnou pánvičku. Rozpálit jí, dát tuk, aby se nesmažilo nasucho a potom do ní vložit krásné maso. Poslouchat, jak to syčí, prská, ale postupně udělat tak, aby orgasmus přišel nad talířem.

Když si vezmeme šukání, taky k tomu potřebujeme vhodnou pánev, kterou musíme pořádně promazat, aby se nešukalo nasucho. Když je krásně promazaná, vložíme ten nejkrásnější kus masa. Posloucháme sykot, prskot, vzdechy a užijeme si orgasmus i bez talíře.

Napadlo mě, jaká žena by byla lepší. Jestli ta, co to umí na pánvičce, nebo ta, co to umí v pánvi. Samozřejmě jsou ženy, které umí luxusně oboje. Potom si říkám, kterou věc bych po ní chtěl vylepšit, když luxusně šuká, ale i luxusně vaří.

Asi bych se luxusně najedl a potom bych si luxusně zašukal. A nakonec si nechal uvařit dokonalou kávu.

A co vy? Dokonale smažit, nebo šukat?