Zdvořilostní leasing

Občas tady zaregistruju pojem ,,Zdvořilostní kuřba,,. Beru to tak, že si amatér s amatérkou dají rande, někde u kávičky na benzince a po smyslném, nebo nesmyslném poznávání si řeknou, jestli přeskočila jiskra a je mezi nimi šukací chemie. Pokud ano, ok, na další schůzce se domluví na šukání. Pokud ne, tak se předpokládá, že ač není chemie, tak ho amatérka amatérovi vykouří, že s ní ztrácel čas. Polykat nemusí, jde jen o blaho amatéra.

Napadlo mě, kdyby to bylo obráceně. Amatér by necítil sympatie k amatérce, ta by ho nepřitahovala, ale na konci rande by mu řekla:
,,Tak spolu šukat nebudeme, ta chemie tam není, ale že jsem s tebou ztrácela čas, tak mi na parkovišti v autě vylížeš kundu!"

A teď co je správně. Jestli to, že si muž, jako pán tvorstva nechá vykouřit čůráka a odejde z rande s pocitem, že ten čas přece jen za něco stál.

A nebo bude z rande odcházet usměvavá žena, která si bude říkat:,,Škoda, že s ním nebudu šukat, ale aspoň mě vylízal k orgasmu."

Takže pánové, šli byste do toho?

Dámy, nebyl by zdvořilostní leasing lepší?