První nevěra

Do jaké stoky jsem se to propadl?
Musel jsem jí jemně svléknout lněné sako béžové barvy, rozepnout sukni a zout lodičky na neuvěřitelně vysokém podpadku, ve kterých ji bolely a vedrem natékaly nohy. Trvala na tom, že si nechá podprsenku i kalhotky. Pod šaty skrývala Klára pěkné tvary. Nahota ji velmi omlazovala, její tělo nestárlo tak rychle jako její tvář.
Musela být kdysi velmi krásná, okouzlující. Bylo to pro mě poprvé, kdy jsem byl své přítelkyni nevěrný, navíc se ženou dobře o dvacet let starší. Měl jsem tím být zdrcený. Žádné výčitky mě však nedržely na uzdě. Pohyboval jsem se v jakémsi paralelním světě. Venku vypukla bouřka, lilo jako z konve a provazy deště bubnovaly na okna a rozechvívaly stěny pokoje a ještě tak posilovaly naše důvěrné osamoceni. Když mi Klára navlékla prezervativ, byla to ona, ktera musela krotit moji bouřlivost.
Sotva jsme skončili suše prohlásila. Můžeš odejít. Své peníze máš na komodě u dveří. Večer mám schůzku se svým přítelem.
Tato slova mě zvláštním způsobem zranila, jako bych najednou měl nějaké vlastnické právo. V tichosti jsem se oblékal, hledal ponožky pod postelí, zapnul košili a trochu váhal s odchodem. Zase jsme si začli vykat.
Venku nastal pěkný podvečerní čas. V blízké kavárně jsem při kávě vychutnával tu zvláštní podvečerní rozkoš a na nic jsem u toho nemyslel.