Co chutná rybě a co rybářovi

Ryba se nechytí na to, co chutná rybáři.

Přijde mi, že si téměř všichni heteráci myslí, že když vystaví svýho krasavce, je to ta pravá udička na zlatou rybku.

Představují si, jak rybka vyprahle proplouvá mořem alb, kde na ní vyskakují modely různých délek, šířek, zahnutí a pestré plejády žaludů.

Chutě se jí sbíhají, opakovaně porovnává nákupní lístek požadavků s nabídkou:

1. Délka: 17 – 20 cm
2. Šířka: 4,5 – 5,7 cm
3. Žalud: Plný s výrazným přesahem a ladně oválným kónickým tvarem. Něco mezi hlavou Vetřelce a přilbou mýtického válečníka.
4. Decentně přistřihnuté, až vyholené okolí.

Dech se prohlubuje, tvář rudne a kundičku jí nabíhá natěšenou krví. Rosí se, vlhkost jí třísní kalhotky a v mocném vzrušení si levačkou sjíždí do kalhotek. Prsty jí hbitě projedou přistřiženou hrmou a už jsou tam. Prostředníček zanoří do vláčně připravené jeskyňky. Příjemně klouže a zkušeně, jako už po tisící, polaská kliťáček... Pravačkou rozechvěle kliká na ikonku dopisu a jedním prstem datluje: "Chci tě v sobě, vyšukej mě."

Obávám se, že takový seznam a představy nemají očekávané rybky, ale teplokrevní sumečkové. Podívají se i heteráci. Někteří zkušeně pokývají hlavou a dají palec či šťavnatý komentář typu "Super fotky krásný péro mňam."

Já se dívám rád, obzvlášť na výstavní exempláře. Představuju si, jak je laskám, stahuju předkožku, líbám na špičku žaludu a jazykem zajíždím do drobné, vzrušením sevřené škvírky. Jak asi ten či onen chutná? Pouští kapky vzrušení hned? Nebo si je musím zasloužit? A co koule? Má je měkoučky volný? Nebo stažený do pevnýho pytlíku?

Mám pravdu, nebo se mýlím? Píší vám ženy komentáře, soukromé zprávy? Vyšlo z toho setkání?