Focení jako rituál

Focení fotek do galerií se mi postupně stalo jakýmsi rituálem. Už to není jen o tom fotit si vlastní erekci. Galerie není jen o tom vzít do ruky foťák a vyfotit se v nejbližším zrcadle. Pokud se snažím, aby moje fotky měly šmrnc a přitáhly správné publikum, musím se připravit. Chtěl bych se podělit o svůj proces, který zahrnuje trochu plánování, kapku disciplíny a pořádnou dávku světelného kouzlení.

1. Pravidlo první: Nefotit se po večeři
Moje zlaté pravidlo. Nikdy se nefotím s plným břichem. Ne proto, že bych měl nadváhu, ale znáte to – i ten nejmenší špek se rozhodne vyjít na výsluní přesně ve chvíli, kdy cvakne spoušť. Před focením se proto držím lehkého režimu. Vtipná historka? Jednou jsem zapomněl na vlastní pravidlo a po focení zjistil, že moje poměrně normální břicho zakrylo půl kila souvislí. Do galerie ty fotky nešly, ale na hotelu jsem se tomu zasmál.

2. Světlo je král
Pokud jde o světlo, stal jsem se mistrem improvizace. Představte si mě, jak stěhuju lampičky a lampy po hotelovém pokoji, aby to vypadalo, že mám pekáč buchet. Jednou jsem dokonce skončil s lampou mezi nohama, protože jsem se snažil vytvořit dramatický efekt. Výsledek? Vypadal jsem jako hlavní postava z hororu. Od té doby vím, že méně je někdy více.

3. Žádné filtry, žádný Photoshop
Jsem stará škola – co vidíte, to dostanete. Jasně, mohlo by být lákavé trochu si pohrát s křivkami nebo vymazat nedokonalosti, ale já věřím v autenticitu. Sám nemám rád, když si někdo na něco hraje. Stejně vše jednou vyjde na povrch. Nikdo se nechce ráno probudit vedle ženy, která vypadá ale úplně jinak, než ta, kterou jste večer sbalili.

4. Rekvizity a spontánnost
Někdy fotím úplně bez ničeho, teď se ale snažím do fotek zakomponovat i nějaké předměty jako ručník, deka, polštář, pásek. Jednou jsem si vzal na focení klobouk. Měl to být dramatický a sexy záběr, ale když jsem viděl výsledek, připadal jsem si jako kovboj, co zabloudil do strip klubu. Smíchal jsem elegantní pózu s něčím, co připomínalo taneční vystoupení. Od té doby nechávám klobouky na věšáku.

5. Zábava je klíčem
Celý proces focení beru jako zábavu. Pokud se u toho nebavíte, diváci to poznají. A nakonec, jestli jste spokojeni s výsledkem vy sami, je to to nejdůležitější. Jednou jsem se pokusil o vážný pohled, který měl říkat „jsem tajemný a neodolatelný“. Vypadalo to, jako bych se právě šíleně zamyslel nad tím, co budu mít k večeři. Ale i to má své kouzlo!

Závěrem
Focení pro erotické galerie není jen o fyzickém vzhledu, ale hlavně o tom, jakou energii do fotek vložíte. Někdo ocení vaše tělo, jiný vaše charisma. Ať už se rozhodnete pro jakýkoli přístup, pamatujte: světlo, úhly a smysl pro humor dokážou divy.

Máte vy nějaké tipy a triky?