🥐 Nikdo nechce drobky 🥖

Kdysi jí přišel vtipný obrázek puzzle, kde byl na fotce rohlík a v pytliku strouhanka.

O pár let později se zamilovala a pořádný kus rohlíku byl jako bonus. Byl pěkně rovný a tvrdý, ale bohužel ho neměla po ruce, když na něj měla zrovna chuť. O to víc se na něj těšila a vychutnávala si jeho těstíčko. Zejména ráda žužlala tu špičku. Rohlík zpohodlněl, zvykl si na svou kuchyňku a začal měknout a opadávat a nedržel tvar. Ona jiný rohlík nechtěla. Věděla, že to s jiným nebude takové. Nabízely se jí různě tvarované housky i další pečiva kousky, ale nějak si to blbě nastavila a byla radši bez pečiva.

Suchary nestály za to a jak se říká: Odříkaného chleba největší krajíc, tak ochutnala chlebíček. Takový krajíc kousíček. Pecen zůstal někde jinde a časem sbírala jen drobky. Když se dotazovala, kdy může ochutnat další krajíček, chleba nevěděl a jí drobky pomalu přestávaly stačit. Chtěla tvrdou kůrku. Chtěla žužlat měkkou střídku. Chtěla ... tělo chtělo sacharidy a těstovin v podobě vařených nudlí měla už plné zuby. Kuchyňka chtěla mít zase pečivo. Nejlépe nějaké stálé, které dlouho vydrží a nemusela by ho chodit někam kupovat nebo dokonce na něj stát frontu.

Blížily se vánoce, naplnila ledničku a mrazák a záměrně minula pekárnu. Bohužel někdo zrovna vycházel ven a otevřenými dveřmi se linula vůně čerstvého pečiva. Jen se podívám. Připomenu si jak takový rohlík vypadá. Dívala se na poloprázdné regály a najednou byla na řadě a - muž před ní koupil poslední bagetu.
"Vyprodáno." řekla prodavačka a smetla drobky.
Tak a už neměla ani ty drobky.
Muž to slyšel, otočil se k ní a nabídl půlku bagety, že se rozdělí.
"Jste velice laskav, ale já už se o pečivo nedělím." s díky odmítla.
Doma zadělala těsto na vánočku a když kynulo, těšila se, jak si potom ukrojí pořádný kousek.

A do čeho byste se rádi zakousli vy ?
🎄 🥨