Mládí vpřed???

Přišla dcerka Věrka za maminkou, že potřebuje během svátků jedno odpoledne prázdný byt. Bude prý slavit vánoce se svým přítelem Jarouškem a chce mu dát ,,ten nejhezčí dárek". Když mi přítelkyně oznamovala, že budeme muset vyklidit pole, docela jsem se podivil. Ne nad tím, co taky může přinést Ježíšek, ani nad tím, že si Jarda konečně štrejchne, ale nad tím způsobem. Nevím jestli je to víc odvaha, upřímnost nebo drzost. A jestli to má takhle fungovat.
Když já potřeboval v jejím věku prostor na sex, hlídal jsem, jak mají rodiče šichty, brácha trénink, nebo kdy pojedou na chalupu nebo s bráchou na závody a doufal, že se to potká s tím, kdy může moje slečna. Rozhodně by mě ani nenapadlo přijít a říct jděte někam, chci si v klidu zašukat. Možná tak bráchovi kino zaplatit, ale rodičům?
Fakt je, že nečekaný návrat maminky mojí tehdejší slečny domu, když jsme se náramně dobře bavili, úplně příjemný nebyl. Rychlé oblékání a tváření se jako by nic, i když všem bylo jasné, že něco jo.....
Dneska si prostě řekne, že potřebuje volný byt a je vystaráno. Po obědě odchod, domu po deváté a nejdřív raději napsat SMS.
Takže zatím co mi mrzli na procházce v lese, Jaroušek se válel na našem gauči a čuměl na pohádky, když mi večeřeli v restauraci, on vyžíral naší narvanou lednici a když jsme se smáli v kině, on ukazoval naší slečně, že to že si to bude pamatovat celý život neznamená, že je to nádherné.....
Každý rodič se snaží snést své ratolesti modré z nebe, ale já mám čím dál víc pocit, že by to mělo mít hranice. Ta jednoduchost se kterou ke všemu přistupují je přece okrádá o součást těch zážitků. Podle mne je někdy lepší věnovat víc úsilí přípravě a mít tajemství, než pak čelit otázkám: Tak co, jaký to bylo?
Každá generace má určitě pocit, že ta další to má jednoduší, ale není takovéhle umetani cestičky už moc?


P.S. A kdyby se někdo chystal do kina tak doporučuji V dobrém i zlém......