Máte nějakou tu "věc", kterou si hrozně moc chcete zkusit, a přitom zůstává ve vašem okolí nepochopena? To, nad čím sníte, co je plně ve vaší fantazii během masturbace, to, s čím se třeba bojíte přijít za vaším protějškem? U mě je to jednoznačně swingers párty. Moje drahá polovina na to moc není. Ví, že tohle je mé přání. Ví, že mě vzrušuje dívat se na jiné páry. Ale asi se bojí nebo má komplex ze své postavy. Nebo mu to prostě nedá to, co mně. I já bych v tomto byla nováček. S postavou, která se rozhodně nedá označit jako "ideální". Ale přesto mě to láká. Ve vztazích, které jsem dřív měla, mě něco podobného ani nenapadlo. Možná proto, že jsem byla nevyzrálé kuře. Možná proto, že moji partneři byli rádi, když zvládli misionáře a něco navíc nepřipadalo v úvahu. Až teď mám konečně pocit, že moje sexualita je někde jinde. Můj drahý mě naučil tomu, že nic není zakázané, pokud jsme s tím oba v pohodě. Rozvinul mou sexualitu natolik, že jsem si konečně byla schopná přiznat to, že jsem bisexuální. Udělal to, čeho nebyl schopen nikdo předtím. Dal mi možnost zkoušet. A zjišťovat, co se mi líbí a co ne. A náš vztah to posunulo. Víc si věříme, víc spolu komunikujeme. Třeba se jednou dočkám i té návštěvy swingers. Ale i kdyby ne? I tak si myslím, že mám díky němu vzpomínky, které mi nikdo nevezme. A které mi připomínají, že svůj život prožívám, ne přežívám.