Reakce na jedno povzdychnutí

Dnes si v jednom myslenkovém výkřiku jistý modrý povzdechl, že někomu napíše Ahoj, a nedočká se na svůj slušný pozdrav odpovědi. Má proto pocit, že se tu pohybuje národ neandrtálců.
Zasmáli jsme se. A pod ten jeho povzdech jsme mu odpověděli.
Aníž bychom ho jmenovali naši odpověď sdílíme i sem. Třeba se bude hodit dalším, kdo na své slušné Ahoj marně vyhlížejí odpověď.
Napsali jsme mu:
Jestli to nebude tim, ze jsi treba neztracel cas tim, aby sis přečetl info na profilu toho, komu píšeš. Mnoho žen, ale také mnoho párú (nás nevyjímaje...) tam totiž upozorňuje, že nebudou odpovídat těm, kdo mají nevyplněný profil. A že nebudou odpovídat ani těm, kdo napíší třeba jen to pouhé ahoj. Nebo něco podobně málo duchaplného.
Kdybys napsal proc jsi je oslovil, co konkrétně hledáš, nebo o čem chceš mluvit, odpověď bys nejspíš dostal...

Tady ještě dodáme jednu zkušenost. Kdysi jsme se jednomu modrému Ahojákovi pokoušeli vysvětlit, že si měl dříve, než nàs oslovil, přečíst co píšeme ve svém popisu na profilu.
Ohromil nás svou reakcí. Napsal, že to je moc textu. A že nemá čas to číst. Že za tu dobu rozešle to své Ahoj několika desítkám lidí, a někdo z nich....zabere.
Ano. Věříme. Pak ovšem po zásluze, svůj k svému.
Mějte krásný den.