Člověk by se, podle současného systému, měl velmi brzy rozhodnout, co bude dělat celý život. Teda lépe řečeno, čím se bude živit. Jsou některé obory univerzální, ale jiné zase velmi konkretni. Nevím jak vám, ale mě se to moc nepovedlo.
Moje babička nastoupila po škole do textilky a byla tam až do důchodu. Děda v jedné fabrice, sice na více pozicích, ale celý pracovní život chodil přes stejnou vrátnici. Rodiče už střídali různé zaměstnavatele, ale vydrželi u té své profese.
Já začal v pohostinství a přes autodopravu, stavebnictví a zemědělství jsem zatím skončil u lehké práce v těžkém průmyslu. Vždycky mne ta konkrétní práce bavila, ale život něco sebral a něco jiného přinesl a já to tak bral. Proto ty změny.
Přemýšlím, co by pro mě byla ,,práce snů,,. Ta, kůli které bych všeho nechal a šel ji dělat. Kdysi jsem chtěl dělat s koňmi, ale to už je dávno pryč.
Nedávno jsme tu řešili, čím jsme chtěli být jako malí. A čím by jste chtěli být jako velcí??? Co je vaše práce snů???
P.S.Jednu práci snů jsem měl. Asi tři dny jsem dělal tiskového mluvčího a fakt jsem se snažil. I tak se šéfka rozhodla, že si to okecá sama a dala mi padáka pro neschopnost😭. Tak třeba se u vás motivuji.......