Říkal jsem si, čím to je, že většina dlouhodobých vztahů prochází nějakou krizí, která je spojená se stereotypem nebo nějakým nesouladem mezi partnery, který vznikne tím, jak se každý z nás nějakým způsobem vyvíjí a došel jsem k tomu, že nejlepší milenka je v době, kdy se snaží nechat se ulovit. A je jedno, zda je to mladá holka nebo holka, která hledá tatínka pro své budoucí dítě, nebo už zralá dáma.
Ale vždy v tom počátku jsou nejodhodlanější, což v průběhu času klesá a není to žádným stereotypem, ale jakoby, když holka dosáhne svého, tak po chvilce se srovnají do té svojí role. Do role té hodné holky, která přeci není žádná coura. A s dalším milencem nebo snahou o nového partnera, v sobě opět probudí onu dračici, která je tak strašně úžasná.
Ve svém okolí mám páry, kde partneři říkají, že s tou jejich manželkou už nic není, byť jim sdělili svoje přání a představy. Ale když pak náhodou mluvím s jejich partnerkami, tak mají solidní mimomanželské zkušenosti, což mohu v pár případech potvrdit skvělou zkušeností s nimi.
Samozřejmě, je hodně výjimek, hlavně na tomto serveru, kde si dámy dokáží, i se svými partnery, užívat neskutečné neřesti. A těmto párům to přeji a velice fandím, ale co ty ostatní?
Čím to tedy dámy je, že jsme doma takové ty hodné, cudné a pak na cizím kolíku, by vás váš manžel nepoznal?