Zakázaná chuť: Nevěra

Nevěra. Slovo, které buď vzrušuje, nebo děsí. A někdy obojí najednou. Možná jsi ji nikdy nezažila, možná jsi byla ta, kdo podlehl, nebo ta, komu lhali do očí. A možná… máš srdce, které se nikdy nechtělo nechat spoutat jediným jménem.

Já? Já jsem byla ta, která říkala „nikdy bych to neudělala“ – a pak jsem to udělala.

Byl to běžný večer. Moje nejlepší kamarádka slavila narozeniny a já dorazila s myšlenkou, že si dám skleničku, pobavím se a pak půjdu domů. Jenže když jsem ho viděla, věděla jsem, že domů dnes nepůjdu sama.

Jmenoval se Adam. Šarmantní, drzý a až příliš jistý sám sebou. Přesně ten typ, který mě přitahuje a kterému bych se měla vyhýbat. Byl ženatý. Ale jak říkám – některé věci nás lákají právě proto, že jsou zakázané.

„Máš krásné oči,“ řekl mi u baru.

„A ty máš prstýnek na špatné ruce,“ odpověděla jsem pobaveně.

Zasmál se a objednal další drink. Každá minuta, kdy jsme si povídali, byla nebezpečnější. S každým douškem vína se vzdálenost mezi námi zmenšovala. A když se mě dotkl na stehně, věděla jsem, že je rozhodnuto.

V ten večer jsem měla na výběr. Měla jsem se zvednout a odejít. Ale neudělala jsem to. A právě tehdy jsem pochopila, proč lidé podvádějí. Někdy to není o tom, že nejsi spokojená. Někdy je to prostě jen zakázaná chuť, které nedokážeš odolat.

A co ty? Myslíš, že je nevěra jen o nespokojenosti, nebo jde někdy spíš o vzrušení ze zakázaného?