Dostávám do zpráv dotazy, jestli si ty povídky vymýšlím, nebo jsem je prožil. Některé jsou samozřejmě vymyšlené (Třeba setkání s amatérkou T., nebo výzva do Brna), Protože odmítám poslat svoje civilní fotky. Nicméně většina je z reálného života a z průběhu několika let.
Některé jsou aktuální a vlastně jsem dlouho hledal sebedůvěru, abych třeba oslovil slečnu na baru, nebo se dokázal bavit s nějakou cizí slečnou, která naopak osloví mou osobu. Terapie pomáhá a vlastně i úspěch. Možná dobrou radou pro kluky co se snaží o slečny zde na serveru je tento blogový příspěvek.
O vzhledu to asi nebude. Jsem normální Brněnská náplava, lehce přes 40. Štíhlý kluk s krátkými vlasy. Docela vysoký
Drahé auto nemám. Vlastně zatím nemám auto vůbec. Když ho potřebuji tak používám sdílené, nebo půjčovny. Jinak se v rámci cestování dostanu všude vlakem (můžu u toho pracovat), nebo po Brně hromadnou (efektivní, nehledám parkování, ušetřím za parkovné a podobně.
Nenosím značkové hadry s logem (nevidím důvod proč někomu dávat peníze za to, abych mu dělal reklamu).
Peněz mám akorát a rozhodně nerozhazuji a nedávám to ani najevo.
Ale:
Když jsem v prvním kontaktu s dámou tak jí vždy vykám. A to i tady na Amatérech.
Dívám se jim při rozhovoru do očí. Občas to může být těžké přiznávám, ale dá se to zvládnout pokud vás opravdu zajímá co říká.
Nemám potřebu mluvit jen o sobě.
Nemluvím vulgárně a nekoukám po ostatních když mluvím s ní.
Nekoukám u toho do mobilu.
Neopiju se do mrtva a nesahám ni, pokud mi nedá jasný signál, že můžu.
Nevodím je k sobě do bytu a první setkání pokud k němu dojde je na veřejném místě.
Neposílám jim fotku penisu jako seznamovací větu na první dobrou.
Na setkání jdu do pěkného, ne nutně drahého podniku a rád slečně podržím dveře, pomůžu ji z a do kabátu. Pozvu na dobré víno, či malé jídlo.
Nefňukám, když mi řekne ne. A nebo když si to i v posteli rozmyslí.
A pak občas vznikne povídka a opakovaná setkání, protože se snažím aby si i sex, pokud na něj dojde užila. Ne, v posteli neskončí každá kterou potkám. Nejsem superman. Občas si jen popovídáme a i dobrá společnost za to stojí, když je člověk sám.