Často tu v inzerátech “on hledá ji” narážím na slova a různá slovní spojení, kdy muž hledá kamarádku. Hledá dlouhodobé setkávání. Odreagování. Milenku. Tahle definice může mít mnoho podob, doplň si sám. A většinou je za tím dodané, že diskrétně bez narušení soukromí, nehledá vztah. Tam už předpokládám, že muž je ve vztahu a nechce na tom nic měnit. Za mě v pořádku. Mám to stejně a nezajímají mě důvody, proč to tak má on. Respektive nemám potřebu lézt někomu do soukromí a své svědomí ať si řeší každý sám.
A teď k té pointě - co od toho vlastně muži očekávají? Očekávají, že v tom nebudou žádné emoce? Opravdu se dají tyhle dvě věci naprosto oddělit a opravdu muž hledá “kamarádku” na dlouhodobé sexuální přátelství s vidinou toho, že půjde JEN o sex?
A pojďme tedy rozlišit ty věci tři, ne dvě. Sex, emoce, láska. Sex a láska se oddělit jistě dají. Sex a emoce už ne. Pokud tedy vynecháme nějaké jednorázovky. Ale co ve chvíli, kdy už je sexuální vztah ve fázi dlouhodobějšího scházení, psaní si, podnikání i jiných věcí, než se jen potkat, zašukat si a jít zas domu? Opravdu tam ani v tuhle chvíli muži necítí žádné emoce? Náklonnost, zakoukání, pobláznění, whatever? A co v tuhle chvíli očekávají od ženy? I když se na začátku domluví, že do toho lásku a vztahy tahat nebudou, je reálné necítit NIC?
Muži, myslíte někdy na své milenky? Máte je (každý svým vlastním způsobem) rádi? Nebo je to pro vás jen útěk ze stereotypu manželství a nic víc? Jaká je vaše reakce, když žena emoce projeví? A pokud jsou odpovědi na tyhle otázky “ano, jde mi jen o sex”, tak proč ženě vlastně nabízíte přátelství? Co to tedy znamená? Že vám na vašich přátelích žádným způsobem nezáleží? Nebo je to jiný druh přátelství? Či doufáte, že i když budete brát ženu na výlety a budete ji přátelskou podporou, tak ona zůstane po celou dobu stejně chladná?
Jak to mám já si nechám pro sebe, ale co vy, ženy? Dokážete opravdu tyhle věci mít striktně oddělené, nebo si to jen nalháváte? Nebo ve chvíli, kdy to pobláznění přijde s tím pracujete a zase to přejde? Případně očekáváte, že i když má muž na začátku jasně striktně daný pohled na věc, že se to časem změní a nějakou emoci projeví? Když si s milencem budujete určitý způsob vztahu a důvěry, dokážete si ho pustit natolik k tělu, že se třeba nevědomky zamilujete, či si držíte odstup?
Dalo by se tomu všemu jít ještě víc do hloubky. Například u BDSM vztahů je propojení zase úplně o něčem jiném, ale teď jsem zvědavá na vsechny vaše poznatky a komentáře k mileneckým vztahům obecně.