Fňuknutí

Jdu si fňuknout.

Jdu si fňuknout nad situací, která tady panuje.

Jdu si fňuknout nad tím, že se tu vyskytuje hejno schopné zabývat se na blozích nahlašováním, říkejte si jim jak chcete.

Jdu si fňuknout nad tím, že se tu mažou komentáře, aniž by byly nějak a čímkoliv závadné.

Jdu si fňuknout nad tím, že tu mizí celá vlákna blogů.

Jdu si fňuknout, že se z blogů pomalu, ale jistě vytrácí radost, humor, nadsázka.

Jdu si fňuknout, že úroveň jednotlivých nových počinů se limitně blíží nule.

Jdu si fňuknout, že zde nelze nastavit blokaci těch autorů, které do budoucna číst určitě nebudu, neb je neshledávám obsah jejich příspěvků za zajímavý.

Jdu si fňuknout, že tu jsou ostříleným blogerům házeny pomyslné klacky pod nohy. V tomto případě i mně teď.

Jdu si fňuknout, že jsou zde zveřejněny texty, které ani blogem snad nejsou.

Jdi si fňuknout, že jsem stará, nezajímavá, tlustá bréca, která těm mladým, sexy krasavicím závidí. Zatím mi však nikým nebylo vysvětleno, co jim jako mám závidět. Prý vadí, že urážím samu sebe.

Tak si jdu fňuknout, že tento víkend nebude ve znamení sexu, mokrého prostěradla od mé stříkající, nadržené kundy.

Šuku třikrát zdar...