CIK CAK SNÍDANĚ
Vstávat. Žádný protahování, žádný polibky na čelo, žádná káva s mandlovým mlíkem. Snídaně se dneska servíruje z těla a chutná jako péro, co ti ucpalo krk dřív, než jsi stihla říct „dobrý ráno“. Kdo čeká cereálie, ten ať táhne... Tohle není wellness. Tohle je hlad. Tohle je tělesná potřeba se ráno udělat přes sliny, polykání a dominanci.
Snídaně začíná, když se vedle tebe něco zvedne... ne slunce, ale péro. Tvrdý, polospící, pomalu se plnící krví, co by jinak šlo do mozku. Ale tohle ráno... je mozek vypnutej. Pusa zapnutá. Nadrženost visí ve vzduchu jak smrad po cigáru v garsonce. A ty víš, že to není o sladkým. Je to o slaným. O tom, co ti přistane na jazyku jako facka.
Neexistuje lepší budík než ocas, co se ti třese mezi rty, zatímco ještě nevíš, kde máš levou ruku. Otevři pusu. Přestaň přemýšlet. Vem ho tam. Celýho. Zepředu. Zboku. Zespoda. Hlavně hluboko. Jazykem přes žalud, dlaní pod koule a očima nahoru... kontakt, kurva, kontakt. Jestli si myslíš, že stačí jen naslinit a jet, tak seš mimo. Tohle není žvýkačka. Tohle je život.
Drž ho pevně. Jako by ti z něj měl vytéct smysl existence. Cucni. Povytáhni. Vrať. Cik. Cak. Cik. Cak. Tahle rutina není pro princezny. Tohle je práce. Ranní šichta pro ty, co ví, že jídlo bez masa není jídlo a sex bez kouření není sex. Tohle je těžká dřina v polospánku, kdy máš na víčku slanou krustu ze spánku, ale ty místo kapesníku hledáš koule, ale čurák už klepe na patro a chce dovnitř jak pes na kost.
Kdo to dělá dobře, nemluví. Kdo to dělá výjimečně, mlaská tak, že by z toho zčervenal i pornokanál. A kdo to fakt umí, nechá se chytit za vlasy, zatlačit až k mandlím a ani necekne. Jen dýchá nosem, dokud se to všechno nerozstříká. Protože snídaně bez výstřiku je jak kafe bez kofeinu... trapnej vtip.
Pořádná cik cak snídaně není romantika. Je to služba. Tělesnej deal. Nejsou tam žádný city, jen vlhkost. Nejsou tam žádný city, jen zápach. Nejsou tam žádný city, jen potřeba cejtit ho, dusit se jím, dusit se jeho nedočkavostí, jeho egem, jeho hladem po tvojí puse. A když se udělá? Ty neodcházíš. Ty polykáš. Protože tohle je kuchařka. A v kuchyni se neplive.
Ten, kdo ráno nepolyká, si nezaslouží oběd. A ten, kdo nechá jeho koule bejt, je líná panenka, co si plete vztah s wellness pobytem. Ráno není pro slušnost. Ráno je pro funkci. Potřebuješ nakopnout den? Vem si ho do pusy. Potřebuješ energii? Je tam protein. Potřebuješ lásku? Tady ji máš... v podobě horkýho, lepkavýho semene, co ti skončí na jazyku jako požehnání.
Jo, a ne že se pak převlíkneš a půjdeš do práce jak svatá panna. Jdeš tam s tím, že tě ráno někdo ojebal pusou a tys mu to dovolila, protože tě to vzbudí víc než stres z pondělní porady. A příště to uděláš znova. Dřív. Líp. Hlubš.
Cik. Cak. Cák.
Snídaně šampionů. Vítej v HRK!
Recept:
- Vzbuď ho tělem, ne hlasem.
- Neříkej nic, otevři pusu.
- Drž pevně, nepřestávej.
- Nezajímej se o budoucnost, jen o výstřik.
- Polkni, otři si bradu, jdi dál.
Servírování: horký, rychlý, slaný.
Příloha: ty.
HRK – Hladová Rána Kuchařsky aneb „Mám nudli u nosu a péro v hlavě“
Nevím, proč to píšu. Možná protože mě už nebaví čumět na vajíčka natvrdo a předstírat, že snídaně má bejt zdravá. Možná protože když ráno nepolknu, začínám den agresivně jak vegetarián ve steakhousu. A možná prostě jen proto, že mám moc volnýho času a internet mi zakázal přidávat další komentáře pod porna.
Tahle kuchařka nevznikla z lásky k jídlu. Ale z lásky k tělu. K pocitu, když ti někdo řekne „dobré ráno“ a pak ti bez varování přistane na jazyku. Je to spíš terapie. Pro všechny, co nechtěj začínat den modlitbou, ale koulema v puse. Píšu, protože nemám psa a porno už mě nudí.