Confession

Zpověď z dvou důvodů - Jeden je v textu.
Druhý - Je to jen změť myšlenek. Nic uceleného.

Chci navždy.
A nekonečno přítomných okamžiků.

Chci tě syrovou—tvůj pot,
tvůj dech, tvůj tep
na svých zádech.

Chci tě cítit i zítra.
Ve stehnech. Na jazyku.
V hlavě.

Řeknu ti, ať otevřeš pusu—
a pak si sám vyberu, čím ji naplním.

Ošukám tě, jako by měl svět skončit dnes v noci.
A pak si to dáme znovu—příští týden.

Chci se tebou dusit—
a pořád chtít víc.

Dotáhnu tě až na hranici bolesti
a budu tomu říkat předehra.

Šukej mě, jako bys chtěla vymazat
každou ženu před tebou.

Zašeptám ti, že jsi moje—
ne jako slib,
ale jako hrozbu.

Sevřu ti krk,
jako bych se držel,
abych tě nesežral.

Proměním ti nohy v kajícnickou lavici—
a pak pokleknu
a budu se modlit jazykem.

Svážu tě vlastníma lžema
a vyšukám z tebe pravdu.

Svlíknu tě—nejen z oblečení,
ale z logiky, důstojnosti
a dechu.

Chci, abys brečela s prsty v sobě,
tak plná,
že zapomeneš, kdo jsi byla přede mnou.

Přinutím tě lézt po kolenou.
Ne proto, že musíš.
Ale protože ti nohy přestanou fungovat.

Zahrabu své jméno tak hluboko v tobě,
že ho ucítíš pokaždé,
když otevřeš pusu.