Bolestivá polízanice

Konečně už je teplo a já mám zase chutě. Celou zimu jsem se zanedbávala, ani jsem na to nepomyslela, zachumlaná v dece u kamen. Ale můj mlsný jazýček nezapomněl a potají se těšil, až ji zase ochutná. Lahodnou a hříšnou. Sladkou a opojnou. Jak mi poteče v ústech…

Hoši, výdech. Výjimečně nemyslím na sex, ale na zmrzlinu 😊

Hurá, otevřeli můj oblíbený stánek s výbornou točenou. Hned peláším a kupuji si velkou – vanilkovou a pistáciovou. Spěchám k nejbližší lavičce v místním parčíku a už po cestě dychtivě olizuji načechranou špičku. Vychutnávám si to nebe v hubě a asi se u toho tvářím blbě jak u orgasmu. Jazyk mi kmitá po tom ztopořeném vábení.

Koutkem oka se odtrhnu od mého pomalu tekoucího chvilkového kámoše a vidím, že se po cestě blíží zajímavý mužský objekt. Mhouřím oči, abych zaostřila a hle, nevypadá chlapec zle. To už spatřil i mě a naše pohledy se setkaly. Neuhl ani jeden. Bylo to dlouhé a intenzivní.

Co se nám asi honilo hlavou v té chvíli?
Já: Jak mě przní na lavičce.
On: Jak mě przní na lavičce.
Možná…

Myšlenka lákavá, asi jsem zapomněla i lízat a je dost možné, že jsem ani neschovala jazyk a měla ho pořád přilepený ke zmrzlině.

V tom AUUUUU…

Chudák si nevšiml, že sešel trochu z cesty a narazil přímo rozkrokem do začátku zábradlí, které bylo u cesty. To překvapení v jeho očích bylo tak čitelné. Ta změna, kdy se z opojného výrazu stal bolestivý, úplná herecká etuda.

Sklopil hned oči a pelášil co nejrychleji pryč. Ani se neohlédl. Mě bylo hloupé se smát, cítila jsem s ním, ale koutky mi cukaly. Je mi ho líto. Ráda bych mu koupila zmzlinu jako bolestné a mohli jsme lízat spolu. Nebo bych mu s ní mohla vychladit koule 😊


Pozn. Příběh je podle skutečné události. A ještě mě tak napadá, jaké netradiční příchutě zmrzlin byste rádi ochutnali?