Mám za sebou bez pár dní první měsíc jako domina a sotva jsem takto začala, už jsem plná dojmů a názorů, o kterých chci napsat.
Mému začátku předcházelo dlouhé období odhodlávání se a měla jsem také spoustu mylných představ. Jsem moc ráda, že jsem nakonec prolomila své obavy a šla do toho, jelikož jsem se o sobě dozvěděla několik nových skutečností, které jsem v sobě potlačovala a tím brzdila svůj osobní rozvoj. Pozice přísné dominy je mi zcela přirozená a jde to samo. S každou další lekcí jsem byla uvolněnější a kreativnější. Šokujícím zjištěním pro mě bylo, že téměř po každé lekci když jsem se svlékla, všimla jsem si, že mám mokro v kalhotkách. To se mi stávalo jen velmi zřídka po některých masážích, ale u role dominy pokaždé a to prakticky bez přímé stimulace. Na tom je zajímavé hlavně to, že do role dominy jsem šla původně jen ze zvědavosti a kvůli časté poptávce, jelikož jsem díky svému vzhledu v některých mužích evokovala dominantní osobu. Já se do té doby za dominantní vůči mužům nikdy nepovažovala, dokonce jsem měla i hluboké předsudky vůči submisivním mužům a věřila tomu, že tahle oblast půjde vždy mimo mě. Že submisivní muž mi nemůže nikdy imponovat, vlastně jsem byla vůči nim až pohrdavá. Jak já se mýlila! A jak hloupě zaslepená jsem byla, vůči sobě a vůči druhým.
A teď k těm submisivním mužům. Poznala jsem, že skutečně submisivních mužů je jak šafránu. Ten skutečně submisivní muž má dnes můj obdiv. Za schopnost zahodit ego a tím i strach z předsudků. Za schopnost být sám sebou a odevzdat se takový jaký je, se všema svýma úchylkama, ať jsou jakékoliv. Důležité je, že je u sebe dokázal přijmout a jít s nimi ven, když k tomu dostal prostor. Ta odvaha jít si za svým erotickým naplněním a odevzdat se tak úplně cizí ženě. Vidím v tom obrovský kus odvahy a schopnosti zahodit své ego a to je extrémně vzácné, navíc ještě v této tak intimní oblasti. A právě s takovými je pro mě potěšení být ve své roli. Když zná své místo, poslouchá, odevzdá se a klepe se vzrušením, jelikož právě probíhají jeho autentické submisivní požitky.
Myslela jsem si, že takových mužů je hodně, ale není. Pouze je spousta těch, kdo se tak označují, ale ve skutečnosti submisivní vůbec nejsou, jen je vzrušují nějaké konkrétní praktiky. Jejich představou je, že je nadiktují jako scénář a přijdou si pro jejich naplnění. A to je něco, co nepovažuji za skutečné D/s hrátky. Pro sebe jsem si tyto muže pojmenovala jako pseudosubmisivy. Ve skutečnosti jsou oni dominantní, protože chtějí rozhodovat o tom, co má domina dělat. Tito pseudosubmisivové tak hledají pseudodominy. Dámy, které za úplatu splní předepsaný scénář. Takhle to já dělat nikdy nebudu, ale v rámci výslechu mě zajímá, co preferuje a jak věci vnímá, s čímž pak pracuju. Ovšem vždy jsem to já kdo rozhoduje, já velím, já ve svém životě řídím vše a nebudu nikdy plnit cizí scénáře, ať už v této oblasti nebo v čemkoliv jiném.
Pozice dominy ve mně odemkla nové nepoznané oblasti mého ženství. Nový druh rafinované hravosti a potěšení z vlastní ženské síly, o které jsem ještě nedávno nevěděla a to se přenáší i do civilního života, ve kterém jsem zase o něco víc uvolněná a sama sebou.
Co si z toho může čtenář těchto řádků odnést? Inspiraci ke zkoušení nových věcí. Nebát se jít do něčeho nového, protože někdy nemusíte ani tušit, co vše se ve vás skrývá. Kolik nového můžete objevit. A když to neklapne a nebude to ono, tak aspoň pro ten klid duše mít danou věc uzavřenou. Ať už to bude pozitivní nebo ne, vždy stojí za to nahlédnout do neznáma.
Děkuji za přečtení