Chci šukat, ale ....

Jsem žena. Jsem žena po 40cítce, no jo no, necítím se tak ale čas v kalendáři nezastavím. Jde na mě jaro, ( a nejen na mě) a cítím probuzení ze zimního spánku :) a mám zrovna po svých dnech. Jsem prostě a jednoduše nadržená.
Tady to všechno krásně funguje, od začátku až do konce. Mám ráda erotiku, tu erotickou atmosféru, to napětí ve vzduchu a kolem. Ten náboj. Tu energii. Fyzično ok, potud všechno ok.

A pak je tu ale. Moje hlava. Smýšlení. Jsem single. Neumím balit a sbalit chlapa. Nikdy jsem to neuměla, nikdy jsem se ani nemusela snažit, zatím každý sbalil mě. Šlo to vždycky tak nějak přirozeně. Kde je návod? Chápu, univerzální rada asi neexistuje. Nejsem žena lehkých mravů takže tudy cesta nepovede. Ale kudy teda? Jak na to?

Nejsem ten typ drzé, držkaté a té, která umí prostě flirtovat. Hrát to divadýlko, být koketa. Nikdy jsem to nepotřebovala ovládat a asi to ani vyloženě nechci. Ono je rozdíl být koketa ve 20 a ve 40. Provokace později to ano, bez toho to nejde. (Ale až je ruka v rukávě:)

Chlapa jako celek musí chtít moje hlava, proto mě na ptáka a jenom mou nadrženost nikdo neutáhne. Ta dole může volat, prosit, škemrat jak chce, pokud to neschválí hlava, mozek, nebo co to tam vlastně tohle ovládá, má ta dole smůlu!

Jo, měla jsem pár jednorázovek. Musela jsem si to vyzkoušet. Právě proto, abych se jen ujistila v tom, co jsem dávno věděla. Že nejsou nic pro mě. Nic mi to nedávalo. Bezduchý sex. Ochuzený. Šlo o ukojení té dole a ta nahoře jen "utřela".

Necítím sympatie jen tak ke každému, a jak nejsou + to seshora, nejdu do toho. Užila by si chvilkově jen ta dole a ta nahoře nic. Potřebuji aby mě to k tomu druhému táhlo asi jako k magnetu. Prostě, musí tam být to něco. Ta chemie, přitažlivost. Vzájemná přitažlivost, oboustranná. Jsou mi lidé sympatičtí, ale zase bez sexuální přitažlivosti.

Jo, přiznám. Je to se mnou složitý. :) Mám to se sebou těžký. :) Jen tak si někoho k tělu nepustím. A když ano, to se pak ale dějí věci! :))

Jsem v tom sama, nebo? se nás takových najde víc?

A ne, nechci rady jak to překonat.
To by šlo jen v těžkém alkoholovém opojení a tam pak není jiná jistota, že jo? A probudit se s oknem a zoufale koukat KOHO nebo CO že to mám vedle sebe, to fakt nechci podstupovat :)
Spíš vaše zkušenosti, postřehy.

NENÍ TO INZERÁT!!!

Zajímá mě jestli jsem na dnešní dobu "divná" jenom já, nebo se nás najde víc :)