Můj deníček: Kuřba v CRĒME

3.5.2025 00:15 · 306 zhlédnutí Erik_G

"Přijď za mnou na pokoj, skvěle ti ho vyhulím," zněl lákavý příslib v mé oranžové aplikaci.

Hotel Crēme je asi tři baráky vedle mý kanceláře. Připadá mi celkem hustý jít se tam nechat před obědem udělat. Někdo si jde koupit bagetu, jinej na cígo a já si nechám vykouřit ocas.

"Recepci ignoruj, hned před ní jsou po pravý straně výtahy," znějí instrukce.

Docela bojovka, srdce mi buší, mám pocit, že mě každou chvíli někdo zastaví a bude nepřijemnej.

Ale zvládám to a nenápadně mizím ve výtahu a za chvíli už nesměle ťukám na dveře jeho pokoje.

"Ahoj, pojď dál," zve mě a je děsně vykroucenej. To holt z fotky úplně poznat nejde. Někdy jo, samozřejmě.

První co, udeří mě do nosu strašně nepříjemná vůně silnýho parfému.

Sedám si na kraj postele a ptám se ho, co tady dělá. Prý služebně, má v Praze nějaké schůzky, jinak je někde ze psí díry, v hlavě jsem to neudržel.

Kleká si ke mě, odepíná mi pásek a dobývá se do poklopce. Mám dobývání rád, tvrdne mi hned. Vlastně, kdy mně netvrdne hned?

Bere mi ho do pusy. Rozvalím se na posteli v toužebným očekávání slasti, ta však zřejmě zabloudila někde u recepce.

Kuřba snů se nekoná, hoch ji nejspíš viděl zatím jen v pornu a tam to opravdu nedělaj podle mých představ.

"Nemusíš tolik, uber," pobízím ho dřív, než mi ho urve.

Jsem citlivej, miluju něhu a jemnost. Zuřivý hulení prosím nééé. Silný přihoňování nééé, to bolí.

Ok, teď je to trochu lepší, ale žádná hitparáda. Teď mě dokonce škrábnul zubama, to je pako.

No nic, musím to utrpení ukončit. Vstávám. On zůstává na zemi, hlavu si opírá o matraci a já nad ním s pérem v ruce. Honím si ho a tancuju žaludem po jeho jazyku. Tohle jde.

Za chvíli se mu vystříkám do pusy a mizím. Tohle se fakt nepovedlo.

Nahlásit blog