To byly časy. Z většiny těch pokroucených představ jsem postupně vyrostl a naučil se sex myslím tím nejlepším způsobem jakého jsem schopný. Neptám se už kam to chce a i když je to spíš výjimečně, protože tu úvodní životní mantru "přece ji nenabuším" mám v hlavě tak nějak stále, alespoň co se týká vztahů trvalých, ale nemanželských, coitus interruptus je mou hlavní zbraní v ovládnutí výsledku.

I tak mě ale zajímalo, jak by si mé buňky s ocáskem vedly, když bych tomu někdy nechal volný průběh, takže jsem se, již jako svěží čtyřicátník, jednoho dne ocitl na reprodukční klinice odhodlaný zajistit si názor specialistů. Dělat si to hezky "v šatně" u pornočasopisu, to mi připomnělo jak jsem někdy v mnohem, mnohem mladším věku onanoval na záchodě ve vlaku cestou domů z vandru s kamarády. Zkrátka zkušenost, kterou klidně můžu zaházet hromadou jiných a nebude mi to líto :-)

Ale povedlo se, materiál jsem odevzdal a za chvíli si už mohl vyslechnout resumé. Množství spermií vynikající, výrazně nadprůměrné, ale horší pohyblivost a morfologie - s deformovanými hlavičkami. Spermie se mi motají různě dokola a neběží přímo za svým cílem - přirozená plodnost odhadovaná na nějakých deset procent. Doporučení - pokud chci děti tak umělé oplodnění.

Doma děti nemáme a ve vztazích paralelních také nic nečekám, tak co - deset procent - když by mi jednou nějaká žena řekla že chce se mnou dítě, řešit se to dá a takhle je aspoň denní styk méně rizikový, nic se stát nemůže - nebo skoro nic. Tak se stalo, že s partnerkou nemanželskou, kterou velmi vzrušovalo milování naostro - až do konce - i s tím přesunem buněk mezi námi, jsem občas na to pravidlo zapomněl a dobře věda, že mí spermouši jsou druhá jakost udělal občas radost nám oběma. Proč ne, že?

Když potom přítelkyně otěhotněla - nikoliv poprvé - kde by mě napadlo, že má nerovná, pomačkaná spermie splnila svůj biologický úkol a dosáhla cíle? No - vůbec. Že další rodinný přírůstek není manželův ale můj jsem se dověděl takzvaně ex post - dlouho potom, co jsem ho poprvé viděl. A protože mít potomka bylo mé opravdu velké, velké životní přání, nedokázal jsem projevit jinou emoci než nadšení. I přes všechny ty komplikace, zatáčky a výmoly, které nás všechny na téhle cestě čekají.

Proč to píšu tady, kde hlavním hybatelem je takový ten prasácký rajc a "kámen píchá cihlu"? Mám sex rád, je to mocná věc v životě lidí. Jsem dlouho ženatý a sex manželský je - řekněme - specifická disciplína, má své kouzlo i hluboké nedostatky. Ten nemanželský je - aspoň pro mě - prakticky vždy pouze a jenom potěšení - prostě si vybíráme kdy a kde a - ano, je to asi trošku nefér vůči manželům a manželkám - vyzobáváme si z vánočky života ty kousky s největším množstvím rozinek. Ale každý z nás si svou cestu určuje přinejmenším zčásti a já se za to, že si chci život užít, vlastně omlouvat nehodlám. Tak se asi stane, že teoreticky neplodný, nebo problematicky plodný muž potká tu správnou partnerku, která jeho hendikep vyrovná prakticky dokonalou plodností a že se oba setkají v čase a okamžiku, kdy je ta ideální konstelace. Povede se to co by nikdo nečekal a muž, který měl zůstat bezdětný se může dívat na ten zázrak.

Coitus interruptus je stále se mnou. Anglicky jsem se naučil, prezervativ znám, jakož i jiné pomůcky, zkrátka dozrál jsem trošku. A ano, tehdy mi ti odborníci řekli, že to je momentální stav a že kvalita materiálu se během jednoho či dvou měsíců může posunout na tu či onu stranu, ale kdo by to řešil když neplánuje rodinu? Tak se buď kvalita materiálu posunula nebo si bůh záletných mužů řekl "teď nebo nikdy", protože tahle je ta pravá. Pamatuju si dokonce ten večer kdy se "země zatřásla". Taková ta noc, kdy jste si s někým opravdu blízcí, kdy věta "vždycky když spolu nějaký čas nejsme, zapomenu jak krásné to s tebou je" dostává ten komplexní rozměr rozkoše těla i mozku...

Uvědomuji si, že mnoho lidí, co tu potkávám, tyhle problémy řeší - ať už ve svém primárním vztahu nebo v jakémkoliv paralelním či příležitostném. Někdo nemá kliku, nebo ve správný čas není tam kde by měl být, je to složitý rébus pro ty, kterým se jejich štěstí vyhýbá, ať už si přejí cokoliv... přitom možná stačí netoužit tolik, potkat toho pravého či pravou a vcelku spolehlivý coitus interruptus v onen zásadní okamžik vyměnit za tu nejtěsnější blízkost. Ve chvíli hlubokého soukromí se to prostě asi někdy sluší.