Nedávno mě napadlo, že mám takovou úchylku. No spíš potřebu nebo slabost bude lepší výraz. Strašně ráda se objímám.
Miluju ten pocit, kdy se přitiskne srdce na srdce a celá ta láskyplná energie proudí tam a zpátky. Každé obejmutí má pro mě jinou sílu a jinou příchuť.
Jsem matka, takže od rána do večera objímám. Objímám tak, že mám pocit, že budu muset za chvíli k zubaři, protože mi u toho drhnou panty láskou. Kdykoliv si přitisknu to svoje batole na hrudník, tak mám čelist nonstop zkousnutou. Balancuju na hraně, jestli z toho malýho človíčka udělám palačinku nebo se udržím a nechám ho v klidu dýchat. Cítím obrovskou lásku k té dokonale čisté dušičce plné radosti a chuti do života. A vždycky mě to nabije tou hřejivou energií a bezprostředností.
Další obejmutí prožívám u staršího dítěte. Tam je to dost podobné, ale někde v pozadí vám jede, že by jste to neměli přehánět, protože má v tu chvíli potřebu, vám zrovna popsat tisíc věcí a ještě u toho koulí očima. Líbí se mi, jak se stejně nenápadně šmrdlá, i když dělá, že nemá čas. Ale stejně ho chci ho zmáčknout, aby věděl, že ho miluju a vždycky tady budu pro něj.
O trošku jiná energie je s kamarádkou. Tu buď obejmu na pozdrav, nebo ve chvílích kdy cítím, že to prostě potřebuje. Kdy řešíme nějaké vážné téma, které jí trápí a na závěr přijde velká chuť, jí tím obejmutím dodat sílu a klid. My ženy (ne všechny) si tím dáváme najevo, že nám záleží na tom, aby ta druhá byla v pohodě. Je to projev pochopení, empatie a sounáležitosti.
Pak samozřejmě objímám mámu a tátu. Tam vždycky cítím obrovský vděk zato, že je mám a že jsou přesně takový, jaký jsou. Když jsem byla menší, tak mnou vždycky projela vlna klidu a bezpečí. Že tady na tom světě nikdy nebudu sama a že jsou mým přístavem, kam se můžu kdykoliv vrátit, i kdybych udělala cokoliv. Dnes je to trochu jiné. Je tam možná trochu strach, jak dlouho je budu moct ještě objímat. A snažím se si tu energii navždy nasát do svého srdce. O to je to pro mě silnější a vděčnost prostupuje celým mým tělem.
No a nakonec obejmutí s mužem, které je velice různorodé. A teď nebudu popisovat jednoho muže, ale vezmu to spíš všeobecně.
Začíná to od takového toho, kdy se mu pověsíte na krk a on vás obejme, aby se vás co nejrychleji zbavil. Většinou je to u toho, kdy si jde od montování baterie pro kleště a vám přijde strašně vhodný, ho zdržovat. On u toho koulí očima, ve kterých má titulky, jestli byste toho už nechtěla laskavě nechat! Baví mě, ho trochu přidusit v tom okamžiku právě proto, že se mu to nehodí.
Další level obejmutí s mužem je takový to klidný, vděčný, že jste něco společně zvládli a že jste rádi, že toho druhého máte. Je to takové posvěcení toho, že jste parťáci a můžete se na sebe spolehnout.
Pak mě napadá ještě jedno, kdy vezmete děti a odjedete někam na pár dní a muž se s váma loučí. Na oko hraje, že mu budeme chybět, ale přitom je šťastnej jako blecha, že všichni vypadneme a úplně cítím z toho obejmutí tu skrytou radost a vejskání.
A teď teda to nejžhavější, které přichází většinou v té prvotní zamilovanosti a ze kterého se vám skoro podlamují kolena. Úplně cítím, jak se potřebuju k tomu druhému mačkat a tisknout, abych tu obrovskou lásku ze sebe alespoň trochu dostala. A v ten moment se začne míchat koktejl i té druhé a všechno proudí tam a zpátky.
Úplně nejvíc boží obejmutí je v kombinaci s líbáním a s pérem zavrtaným v kundičce. Kruh je uzavřen a vy se lepíte jeden na druhého a nemůžete s tím přestat! Je to jako droga v tu chvíli a vy potřebujete plnou dávku. Je to omamné, vzrušující a vibruje to s každou buňkou.
Láska a přitažlivost proudí neskutečným způsobem z jednoho srdce do druhého, obrovská síla té lásky se rozlévá do celého těla a dochází k totálnímu splynutí dvou duší i těl. V tu chvíli neexistuje čas ani prostor a jste jen vy dva, propojeni v jedno.
Takže musím konstatovat, že prostě miluju objímání! A co vy?