Když extáze nepřichází...

Opakem problému s předčasnou ejakulací je tzv.zpožděná nebo dokonce žádná ejakulace. Pojďme se dnes společně podívat na druhou stranu téže mince.
Mužská sexualita bývá často spojována s průrazností, výkonem, silou. Společnost od muže očekává, že „bude vědět, jak na to“, že bude chtít, že bude schopen, že bude schopný vyvrcholit – ideálně rychle, silně, opakovaně.

Ale co se děje, když tělo odmítá následovat tento scénář?

Když se orgasmus oddaluje, nebo vůbec nepřichází – i přes snahu, fyzickou stimulaci, milující partnerku, touhu po naplnění?

Za tímto tichým tématem, o kterém se často nemluví, se skrývá hluboká mapa těla a duše. Mapa, která vypráví příběh o napětí, vnitřních zámcích, potlačených emocích, nebo také o ztrátě kontaktu se sebou samým.

Co se skrývá za nemožností dojít k vyvrcholení?

1. Přehlcený nebo odpojený nervový systém
Muž, který dlouhodobě funguje v režimu „přežití“, pracovního tlaku, stresu, výkonu a odpovědnosti, má často nervový systém nastavený na režim kontroly. Relaxace, odevzdání, citlivost a orgasmus vyžadují přesný opak: uvolnění, důvěru, zpomalení, přítomnost. Když tělo není schopné přepnout z módu „boj nebo útěk“ do „dovolím si cítit“, orgasmus se může stát nedosažitelným.

2. Potlačené emoce, zranitelná zóna srdce
Sexualita není oddělená od emocí. Pokud je muž odpojen od své citlivosti – často jako ochrana před bolestí, ztrátou, odmítnutím – může být pro něj velmi těžké „pustit se“ natolik, aby přišel orgasmus. Potěšení není jen fyzický jev. Je to emoční, energetické, hluboce vnitřní uvolnění, kterému musíme nejdřív uvěřit. Bez otevřenosti srdce, bez důvěry a přijetí, tělo často nedovolí prožít vrchol.

3. Přehnaná kontrola a stud
Někteří muži se naučili mít svou sexualitu „pod kontrolou“ – ať už v důsledku výchovy, náboženského vlivu, traumatických zážitků nebo zkušeností, kdy jejich sexualita nebyla vítaná. Orgasmus však není něco, co lze řídit vůlí. Naopak – je to stav, který přichází skrze ztrátu kontroly, skrze odevzdání. A právě to může být pro mnohé velmi ohrožující.

4. Vnitřní tlak, že „bych měl“
Paradoxně, čím víc se muž snaží vyvrcholit, tím víc se od sebe vzdaluje. Orgasmus se stává cílem, který musí „doručit“. A tělo, které je pod tlakem, reaguje sevřením. Namísto otevření a proudění vzniká napětí, odpojení, frustrace. Sexualita se stává bojištěm, nikoliv chrámem.

5. Strach z plného odevzdání se ženě
Ve zpožděném nebo chybějícím orgasmu se někdy skrývá hluboký nevědomý strach z blízkosti, z úplného splynutí, z rozpuštění ve vztahu. Orgasmus totiž není jen fyzickým uvolněním. Je energetickým průchodem, který může otevřít brány emocí, zranitelnosti i duchovní extáze. A to může být pro některé muže – kteří nesou ve svém systému hluboká zranění – příliš.


Když není vrchol, ale v tichu čeká transformace

Zpožděná ejakulace nebo chybějící orgasmus není konečná. Není to chyba. Je to poselství. Možná tvé tělo volá po jiném vztahu k sobě. Po zpomalení. Po hlubší přítomnosti. Po navrácení do citu, do kontaktu s dechem, srdcem, pánví, emocemi.

Možná tě zve na cestu, kde sexualita není výkonem, ale meditací, návratem domů, místem hluboké proměny.

A ano – je možné tyto stavy léčit. Vědomě, láskyplně, skrze práci s tělem, dechem, dotekem, vědomím. Není třeba zůstat v mlčení. Není třeba se stydět. Naopak – právě tvá otevřenost může být klíčem ke změně.
Potřebujete-li s tímto problémem pomoct, napište mi.