Už zde bylo mnohokrát rozebíráno, jak jsou zdejší ženy zavaleny nevyžádanými vzkazy od mužů, co všechno takové vzkazy obsahují a podobně. Rovněž se tu řešilo, že muži dostávají vzkazů podstatně méně, čím to je a čím to není... Nebudu se tedy těmito otázkami dlouze zabývat a přejdu rovnou k věci. Zdejší vzkazy jsou totiž nekonečným tématem.
Jako muž nezvyklý na množství vzkazů vždycky několikrát zamrkám očima, abych se přesvědčil, jestli ta oranžová jednička, která se mi rozsvítí u modré obálky na liště vpravo, není jen výplodem mé fantazie. Přáním, touhou… Když mi dojde, že není, plný nedočkavosti na ni kliknu.
Opravdu – nová zpráva! A od červeného nicku!
Hlavou mi okamžitě projede představa, že mi píše krásná dáma, jak jsem ji zaujal, jak by mne ráda poznala, jak by se se mnou chtěla milovat při měsíčním svitu na louce…
Na představu toho všeho mi stačí setina vteřiny, než sjedu z nicku na náhled zprávy.
„Fuj seš nechutnej zarostlej vohol se kdo se má na to koukat.“
Chvíli na takové vyznání, napsané zjevně upřímně a bez jakékoli interpunkce, nevěřícně koukám. Žádné milování při měsíčku se tentokrát konat nebude. Dotyčná (no, řekl bych spíše, že dotyčný…) o mě projevila tak velký nezájem, že mi jej dokonce neváhala sdělit. Neměl bych si vzít tu radu k srdci? Není čas nabrousit žiletku? Nebo si změnit nick – na „Nechutnej a zarostlej? Aby každý věděl, kdo jsem…
Nakonec jsem se tím vlastně docela pobavil. :-)