Pod zámkem: 20 dnů oddanosti.

Bylo májové pondělní odpoledne a já jsem pracoval na projektu pro svou zbožňovanou Madam. Madam si přála vyvýšené záhonky, a já, jako její věrný a oddaný otrok, jsem její přání s láskou a nadšením plnil.

Začátek odevzdání

Na začátku jsem klícku ještě neměl nasazenou. Madam mi dopřávala svobodu, ale já vnitřně cítil, že je mou povinností ji mít. Symbolizovalo to mé postavení vůči ní. I když nebyla fyzicky přítomna, toužil jsem, aby mě mohla takto mít pod kontrolou. Požádal jsem ji tedy, zda smím, a ona svolila. Byl jsem nadšený a šťastný. Tímto okamžikem začala má pouť za pochopením svého submisivního já.

Fyzické a psychické přivykání

Na dlouhodobé nošení klícky jsem nebyl zvyklý. Nějakou dobu jsem ji sice nosil, ale nikdy tak dlouho. První dny byly v pořádku – šlo především o fyzické přivykání. Psychicky jsem zatím pociťoval pouze zvýšenou oddanost vůči Madam. S dalšími dny se mé myšlenky začaly více koncentrovat na ni. Fyzická abstinence se začala projevovat a každá myšlenka na Madam vyvolávala bouřlivé reakce v klícce. Ještě jsem netušil, co všechno mě čeká.

Schůzka s Bohyní

Sešli jsme se v sobotu. Záhonky byly hotové a já jí přinesl i další dárky. Schůzka byla jako vždy úžasná a nezapomenutelná. Madam není jen překrásná Bohyně – je také elegantní, důvtipná, nápaditá, šarmantní, charismatická, inteligentní a důstojná. Slova nedokážou vyjádřit, jak moc ji obdivuji. Přesto se nepovažuji za hadr na podlahu. Od své dominantní partnerky potřebuji cítit autoritu, ke které mohu vzhlížet a oddat se jí. Na konci schůzky mi Madam oznámila, že domů odjedu zamčený a čeká mě další abstinence. Byl jsem šťastný ze schůzky, takže mi to v tu chvíli nevadilo.

Druhý týden pod zámkem

V dalších dnech se začala projevovat týdenní abstinence. Tlak v klícce sílil, noční probuzení a marné pokusy o erekci si začaly vybírat daň. Tělo bylo citlivější a myšlenky se stále vracely k Madam. Začínal jsem být jako v transu. Nálada kolísala jako na horské dráze. Pomáhala mi myšlenka na Madam a vědomí, že ji nesmím zklamat. I jako otrok mám hrdost a zásady – a dané slovo Madam je pro mě posvátné. Před víkendem jsem se psychicky srovnal a začal jsem si svůj stav dokonce užívat. Každá myšlenka na Madam spouštěla pokus o erekci, ale ten pocit se mi líbil. Objevoval jsem neprobádané části své duše.

Třetí týden: Zlom

V pondělí jsem se probudil kolem jedné ranní s bolestivou erekcí zmařenou klíckou. Situace se opakovala i nad ránem. Začínal nový týden a já byl frustrovaný. Cítil jsem brnění v celém těle a neklid mě prostupoval. Naštěstí mi Madam připravila cvičební plán, kterého jsem se striktně držel. Fyzická aktivita měla blahodárný vliv na mou psychiku. Přesto se noční problémy zhoršovaly – k sexuální frustraci se přidala i spánková deprivace. Tato zadržená energie se začala projevovat i během dne. Můj psychický stav byl jako na houpačce – návaly úzkosti střídaly okamžiky soustředění. Pomáhal mi jediný maják: moje Madam. Pokračování v této cestě bylo náročné, ale cítil jsem, že mě posouvá dál. Oddanost, bolest, touha a důvěra se spojily do nové formy prožívání sebe sama. Začínal jsem chápat, co znamená skutečné odevzdání. Pro Madam jsem byl ochoten udělat a strpět naprosto cokoliv. Moje závislost na ní rostla a přerůstala do nové, hlubší roviny. Nedokázal jsem se soustředit na nic jiného. Tělo bylo zmučené nervozitou, obavami i nadějí. Nerozuměl jsem tomu, co se ve mně děje, ale Madam mi byla světlem v temnotě.

Uvolnění

A pak přišel ten den. Měl jsem tu čest znovu stanout před svou Bohyní. Přijel jsem nevyspalý – nedokázal jsem dospat. Tělo se chvělo, bylo přecitlivělé a mysl naplněná očekáváním. Schůzka byla opět výjimečná. Madam se mnou prostě umí. A již při prvním polibku jejích skvostných nohou se mi samým štěstím zatočila hlava. Věnovala se mi způsobem, který mi navždy zůstane v paměti. Je středobodem mého vesmíru a já toužím po tom, jí neustále přinášet radost. A pak mi slavnostně odstranila klícku. Následovala nejkrásnější chvíle mého života – uvolnění. Celým tělem projel neskutečný pocit štěstí. Vlna euforie odplavila všechen stres, a já poprvé pocítil skutečný klid a mír. Byl to stav naprostého, křišťálově čistého štěstí. Jsem Madam hluboce vděčný. Moje oddanost k ní narostla do nevídaných rozměrů. Je pro mě tou nejúžasnější bytostí. Tento zážitek mě proměnil – objevil jsem v sobě sílu vydržet pro ni vše, ale také křehkost a zranitelnost, které jsem zatím nezažil.