Je po dešti. Oknem do ložnice proudí svěží vzduch. Převalím se na druhý bok, ale tělu se nechce spát. Tělo chce jiné nohy do nových kraťasů. Dobře. Když nebudu mít chuť na kávu, jedu.
"Mám chuť na kávu ?" položím si řečnickou otázku.
Mám chuť na něco jiného a tak jedu.
Pískovou cestou plnou kaluží se dostávam na cyklostezku. Dýchám z plných plic a pořádně se opřu do pedálů.
Za chvíli jsem v lese. Za chvilku jsem na pláži. Moře šumí svoji písničku a vlny mu notují. Nebe říká: "Nekochej se, El nebo zmokneš."
Vítr mi hodí vlasy do obličeje. Vytahuju z kapsy gumičku a svazuju je do culíku. Jedu zpět.
První vyjíždky jsou tvrdé, ale vzrušující. Sedák tlačí do zadku, každý hrbol a nerovnost je znát. Odbočuju na lesní cestu. Chci, aby to bylo znát. Vjedu předním kolem do ďolíku. Hups ! Holky bez podprsenky poskočí. Přejedu kořeny staré borovice. Hups. Hups. Zadek poskočí. Joo ! Uz budu brzy doma. Už budu. Sesedám z kola, nerada a dopadají na mě první kapky. Rychle uložím kolo a vcházím do domu.
Shazuju navlhlé oblečení na zem v prostorné koupelně, která má zasklenou sprchu přes celou její šířku. Pouštím na sebe proud horké vody, sahám po sprcháči s orientálními esencemi a makadamovým olejem. Bohatou pěnu roztírám po celém těle a ze stoje přecházím do sedu. Pomalu si lehám na záda. Stisknu bradavky. Oplachuju to ze sebe. Citím se tak uvolněná a voňavá.
Odšroubuju hlavici, natahuju nohy nahoru a opírám o stěnu. Proud vody nechám dopadat mezi ně a KTD. Občas změním směr a druhou rukou za hlavou se dotýkam zdi, abych se do toho víc opřela. 😈
Ztrácím pojem o čase.
A pak to přijde.
Došla horká voda v bojleru.
A jak relaxujete po jízdě na kole vy ?