Jedna slabá chvíle....

Jednou člověk na dně hlubokém se ocitá, naráz z bledě-modrého snu v realitu procitá.Srdce probodnuté láskou naráz trpí nelidskou sázkou.

Z krve a bolesti stavíme hráz všude okolo nás.

I když podává někdo pomocnou ruku, nevyhne se zklamání, ani probodnutí šípem z luku.

Bojem za lepší zítřky pleteme si hlavu, s nadějí a láskou chceme se vytratit z davu.

Oba splníme si spolu přání?

Přiblížíme se k sobě bez lhaní?

Tolik chci být tvojí součástí. Chci, aby nás život skládal z barevných částí.

Chci ke slunci přivést Tě každý den, aby Tvůj den byl jako nádherný sen....