"Proč mi lezeš na profil?"

Občas se tu pánové pozastavují nad tím, že jim někdo "leze" na profil, a přitom jim nenapíše. Někdy se přímo pohoršují nad tím, jak si to jen může někdo dovolit.

Připomíná mi to "... byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Otevřel si hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi..."

Představte si to, někdo si udělá veřejný profil na internetu, dostupný k nahlédnutí komukoliv. A oni si ho lidi drze prohlížejí. A ani si s ním nechtějí zašukat, dokonce mu ani nechtějí napsat. Kam se proboha vytratila lidská slušnost?

Beztak za to můžou ty internety. Lidi si je prolízají křížem krážem, žádná zodpovědnost, žádný ohled. Podle mě, kdykoliv člověk rozklikne nějakou stránku, měl by tam být povinný formulář, kde člověk vlastními slovy napíše, co ho vedlo k rozkliknutí stránky, co si z toho odnesl a jaké má návrhy na vylepšení. To by si hned každý dobře rozmyslel, jestli lézt na nějaké stránky. A nebo nedejbože na něčí profil.

Nejsem úplně z kamene a někdy mě to trochu štve. Takže někdy dělávám i to, že než se na něčí profil podívám, tak se předtím odhlásím, abych svou přítomností na JEHO profilu nezavdala příčinu k jeho psychickému rozkolísání, to bych fakt nerada. Jenže když si chcete současně s někým psát nebo chcete něco komentovat, tak neustálé přihlašování a odhlašování je trochu otrava.

A ve výsledku ... vždyť je to vlastně strašně smutný. Protože o čem to mudrování, proč mi někdo leze na profil, vlastně svědčí? No, že ačkoliv ten člověk touží po lidském kontaktu, tak po něm ani pes neštěkne. Tak zoufale refreshuje stránku, a každý proklik od někoho jiného, nebo DOKONCE ČERVENÉHO, spustí okamžitou produkci kortizolu a adrenalinu ... a ono z toho nakonec nic není. Následuje frustrace. Kterou mnoho mužů neunese, a prostě musí napsat něco jako "co tě přivedlo na můj profil? Zaujal jsem tě?" (V profilu typicky není nic kromě kraje a údajů, že dotyčný má rád orální sex a prstění.)

Ženy toto asi neznají, protože po libovolném přihlášení online naskočí během hodiny desítky prokliků, to nikdo normální nemůže sledovat. Ačkoliv ... i tohoto jsem byla jednou svědkem. Ale to by bylo jiné téma.

Zkrátka, lidi prostě čumí, a obvykle k tomu nemají žádný dobrý důvod. Můžeme nad tím hloubat, přemýšlet nad jejích motivacemi, nad jejich psychiatrickými diagnózami ... anebo místo toho můžeme radši nafotit galerku, případně umýt podlahu. A extrémní dobrodruzi můžou dokonce vyrazit mezi lidi.